Třída Júgumo
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Třída Júgumo (japonsky 夕雲型 Júgumo-gata) sestávala z 19 „torpédoborců první třídy“ (一等駆逐艦 Ittó kučikukan) japonského císařského námořnictva, postavených v letech 1940 až 1944 a bojujících ve druhé světové válce. Císařské námořnictvo jednotky této třídy (a třídy Kageró) označovalo jako torpédoborce typu A (甲型駆逐艦 Kó-gata kučikukan). Navazovaly na předchozí třídu Kageró, od které se odlišovaly lafetací 127mm kanónů typu 3. roku do dělových věží typu D s elevací až 75 °.
Všechny jednotky se aktivně účastnily bojů v Pacifiku. Doprovázely těžké jednotky floty, podporovaly vylodění, v rámci tokijského expresu dopravovaly zásoby a posily na ostrovy v Šalomounech, kryly a prováděly evakuace stahovaných jednotek. Toto nasazení si ale mezi nimi vybralo svoji daň a žádný z torpédoborců se nedočkal konce války. Devět jednotek padlo za oběť leteckým útokům, čtyři jednotky byly ztraceny ve střetech s hladinovými jednotkami nepřítele, čtyři potopeny ponorkami, jedna byla ztracena společným útokem letadel a hladinových jednotek a u jedné není jasné, zda najela na minu, či zda se nestala obětí amerických torpédových člunů.
Remove ads
Program 1939, 1941 a modifikovaný 1942
Program výstavby loďstva z roku 1939 počítal s postavením posledních čtyř jednotek předchozí třídy Kageró a jedenácti jednotek nové třídy Júgumo, které obdržely trupová čísla 116 až 124, 126 a 127. Někdy je do této první série třídy Júgumo počítán i torpédoborec Akigumo (trupové číslo 115). Ten ale patřil ještě do předchozí třídy Kageró, o čemž svědčí například i použití starších dělových věží typu C, místo novějších typu D. Program z roku 1939 byl jediný, který se u třídy Júgumo podařilo realizovat celý v původním rozsahu.[1]
Podle programu z roku 1941 mělo být postaveno dalších šestnáct jednotek, někdy též označovaných jako podtřída Hamanami. Realizováno ale bylo pouze prvních osm jednotek trupových čísel 340 až 347. Zbývajících osm jednotek (trupová čísla 348 až 355) bylo zrušeno ještě před položením kýlu. Rovněž byla zrušena plánovaná stavba osmi jednotek třetí série (trupová čísla 5041 až 5048) podle modifikovaného programu z roku 1942.[1]
Remove ads
Konstrukce
Třída Júgumo vycházela z předchozí třídy Kageró. Lišila se od ní standardním výtlakem navýšeným o 44 tun a prodloužením trupu na vodorysce o 0,8 metru. Dále se nepatrně lišily ve tvaru přední nástavby a předního stěžně.
Pohon
Související informace naleznete také v článku Třída Kageró.
Pohonná soustava byla převzata z předchozí třídy Kageró a sestávala ze dvou sestav parních turbín Kanpon o výkonu po 26 000 k (15 445,5 kW[p 1]) při 380 otáčkách lodního šroubu za minutu.[4]
Přehřátou páru pro turbíny generovaly tři vodotrubné kotle Ro-gó Kanpon šiki.
Přední komín byl mohutnější a odváděl spaliny z předních dvou kotlů. Zadní komín odváděl spaliny pouze ze zadního kotle.
Výzbroj
Hlavňová i torpédová výzbroj zůstaly zachovány, jako u třídy Kageró, ale změnila se lafetace 127mm děl. Nově se tyto kanóny montovaly do dělových věží typu D, které umožňovaly elevaci až 75 ° oproti 55 ° u dělových věží typu C použitými u předchozích tříd. Díky této změně měly jednotky třídy Júgumo lepší protiletadlovou obranu.[1] Jedna dvouhlavňová věž byla – již tradičně – umístěna na přední palubě před můstkem, druhá na zadní nástavbě a třetí na palubě za zadní nástavbou.
Torpéda byla odpalována ze dvou otočných zakrytovaných čtyřhlavňových 610mm torpédometů typu 92 model 4, které byly otáčeny motorem na stlačený vzduch.[5] Přední torpédomet se nacházel na nástavbě mezi komíny, přičemž po stranách předního komínu se nacházely zásobníky po dvou rezervních torpédech. Zadní torpédomet se nacházel na palubě za zadním komínem a jeho zásobník se čtyřmi náhradními torpédy se nacházel nalevo od podélné osy plavidla a zadní nástavby. Oba torpédomety byly zakrytované.
V původní konfiguraci nesly první jednotky třídy Júgumo pouze dva dvouhlavňové 25mm kanóny typu 96, které byly umístěny na platformě u zadního komínu.
Remove ads
Pozdější modifikace
Během války byla u přežívajících, či nově stavěných jednotek posilována protiletadlová výzbroj a došlo k instalaci radarů. 25mm kanóny byly montovány v jedno–, dvou– a trojhlavňovém uspořádání a jejich počet stoupl až na 28 hlavní. Některé jednotky přišly o jeden ze zásobníků torpéd, aby se uvolnilo místo pro další protiletadlovou výzbroj, ale na rozdíl od torpédoborců předchozích tříd žádná z jednotek třídy Júgumo nepřišla o svoji zadní 127mm věž č. 2 ve prospěch dalších 25mm kompletů.[1]
Jednotky mohly nést přehledový radar 13-gó pro sledování vzdušných cílů a přehledový radar 22-gó proti vzdušným i hladinovým cílům.[1] Fotografie torpédoborců Asašimo (datovaná k 27. listopadu 1943), Hamanami (datovaná k 10. říjnu 1943), Hajanami (datovaná k 24. červenci 1943), Hajašimo (datovaná k únoru 1944) a Kijóšimo (datovaná k 15. květnu 1944) – všechno se jedná o fotografie stavu těsně po dokončení – ukazují pouze instalaci radaru 22-gó na předním stěžni.
Jednotky třídy Júgumo
První série podle programu z roku 1939
Druhá série podle programu z roku 1941
Dokončené jednotky:
Vedle těchto osmi dokončených jednotek měla druhá série zahrnovat ještě dalších osm jednotek, jejichž stavba ale byla zrušena 11. srpna 1943 ještě před položením kýlů. Mělo se jednat o tyto jednotky:[1]
Třetí modifikovaná série podle programu z roku 1942
Osm jednotek třetí série bylo zrušeno 11. srpna 1943 ještě před zahájením stavby. Mělo se jednat o tyto jednotky:
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads