Třída Primo Longobardo

Třída Primo Longobardo je třída diesel-elektrických ponorek italského námořnictva. Třídu tvoří Celkem dvě jednotky, přijaté do služby v letech 1993 a 1995. Je zakončením vývojové linie tříd Nazario Sauro a Salvatore Pelosi, přičemž po ní již následuje původem německá třída Todaro. K roku 2021 byly obě ponorky stále v aktivní službě.

Třída Primo Longobardo
Primo Longobardo
Obecné informace
Uživatel	Italské námořnictvo
Typ	ponorka
Lodě	2
Osud	aktivní (2021)
Předchůdce	třída Salvatore Pelosi
Nástupce	třída Todaro
Technické údaje
Výtlak	1653 t (na hladině) 1862 t (pod hladinou)
Délka	66,35 m (max.)
Šířka	6,83 m
Ponor	6 m
Pohon	3 dieselgenerátory, 1 elektromotor 1 lodní šroub 3265 hp
Rychlost	12 uzlů (na hladině) 20 uzlů (pod hladinou)
Dosah	10 000 nám. mil při 11 uzlech (na hladině) 250 nám. mil při 4 uzlech (pod hladinou)
Posádka	50
Výzbroj	6× 533mm torpédomet (12 torpéd)
Radar	BPS-704
Sonar	IPD-70/S, MD 100S, Velox M5

Stavba

Obě jednotky postavila loděnice Fincantieri v Monfalcone. Do služby vstoupily v letech 1994–1995.^[1]

Jednotky třídy Primo Longobardo:^[1]

Jméno	Založení kýlu	Spuštěna	Dodání	Status
Primo Longobardo (S524)	1991	20. června 1992	14. prosince 1993	aktivní
Gianfranco Gazzana Priaroggia (S525)	1992	26. června 1993	12. dubna 1995	aktivní

Konstrukce

Gianfranco Gazzana Priaroggia (S525) během spuštění na vodu

Oproti předcházejícím třídám byl zdokonalen tvar trupu, který má lepší hydrodynamické vlastnosti. Trup je z oceli HY-80, což ponorkám umožňuje operační hloubku ponoru 300 metrů. Ponorky jsou vybaveny radarem BPS-704, sonary IPD-70/S, MD 100S, Velox M5, systémem elektronického boje BLD-727 Thetis a bojovým řídícím systémem BSN-716(v)2 SACTIS. Výzbroj tvoří šest příďových 533mm torpédometů. Mimo vodičem naváděných torpéd Whitehead A184 mohou ponorky odpalovat též americké střely Sub-Harpoon. Mohou nést až 12 dlouhých zbraní či 24 námořních min. Pohonný systém tvoří tři dieselgenerátory GMT A210-16NM a jeden elektromotor Marelli, pohánějící jeden lodní šroub. Výkon pohonu je 3265 hp. Ponorky dosahují rychlosti 12 uzlů na hladině a 20 uzlů pod hladinou. Dosah je 10 000 námořních mil při rychlosti 11 uzlů na hladině a 250 námořních mil při rychlosti 4 uzly pod hladinou.^[1]

Modifikace

V letech 2001–2002 ponorky dostaly nový bojový řídící systém ISUS 90. Sestavu senzorů rozšířilo vlečné sonarové pole ETBF.^[1]