Třída Sa'ar 4
třída raketových člunů From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Třída Sa'ar 4 (hebrejsky: סער 4) či třída Rešef jsou raketové čluny Izraelského vojenského námořnictva. Byly dalším rozvinutím konceptu raketových člunů třídy Sa'ar 3. Celkem bylo postaveno 19 raketových člznů této třídy. Pro izraelské námořnictvo jich bylo postaveno 10, další tři byly postaveny v Izraeli pro Jihoafrickou republiku a následně ještě šest bylo postaveno přímo v JAR s izraelskou pomocí. Modifikovaná plavidla Jihoafrického námořnictva jsou označována jako třída Warrior (dříve třída Minister).[1] Izraelské čluny této třídy byly poprvé bojově nasazeny během jomkipurské války v říjnu 1973. Izrael již všechny své čluny vyřadil. Jejich dalšími uživateli se stalo Chile a Srí Lanka.
Remove ads
Stavba

Stavba první šestičlenné skupiny raketových člunů třídy Sa'ar 4 byla objednána roku 1968.[2] Díly pro první plavidla byly dodány z Francie, přičemž stavbu provedla izraelská loděnice Israel Shipyards v Haifě. Po úspěšném nasazení izraelských raketových člunů v jomkipurské válce bylo rozhodnuto o stavbě dalších plavidel. V lednu 1975 byla objednána čtyři další mírně vylepšená plavidla.[2]
Jednotky třídy Sa’ar 4:[3]
Remove ads
Konstrukce

Elektroniku tvoří vyhledávací radar Thales Neptune TH-D 1040 a systém řízení palby Alenia Orion RTN-10X.[7] Původní výzbroj skupiny Reshef tvořily dva 76mm kanóny OTO Melara, dva 20mm kanóny Oerlikon, čtyři 12,7mm kulomety a šest protilodních střel Gabriel Mk.I s dosahem 20 km.[2] Pohonný systém tvoří čtyři dieselové motory MTU 16V 956 TB91 o výkonu 14 000 bhp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahuje 32 uzlů a cestovní 19 uzl. Dosah je 4800 námořních mil při rychlosti 19 uzlů a 2000 námořních mil při maximální rychlosti.[7]
Modifikace
Roku 1978 se složení raketové výzbroje změnilo na čtyři střely Gabriel Mk.I a čtyři americké protilodní střely RGM-84 Harpoon s dosahem 130 km. Později také jeden 76mm kanón nahradil 20mm kanón Mk.15 Phalanx. Tarshish a Yaffo během služby pokusně dostaly přistávací plochu pro vrtulník.[2]
Nejdéle dloužící trojice jihoafrických člunů byla v závěru služby upravena na hlídkové čluny bez protilodních střčel. Týkalo se to člunů Isaac Dyobha a Galeshewe v roce 2008 a dále Makhanda v roce 2014.[3]
Remove ads
Služba

Izraelské čluny této třídy byly poprvé bojově v říjnu 1973 v jomkipurské válce. Před začátkem války se podařilo dokončit čluny Reshef a Keshet, které se úspěšně účastnily bitvy u Latakie a bitvy u Latakie. Roku 1982 byly čluny nasazeny v první libanonské válce.[8]
Zahraniční uživatelé

Chile
Cilské námořnictvo v letech 1979 a 1981 získalo prakticky nové raketové čluny Casma (ex Romach) a Chipana (ex Keshet). Roku 1997 byly přikoupeny ještě izraelským námořnictvem vyřazené čluny Angamos (ex Reshef) a Papudo (ex Tarshish). Posledně jmenovaný sloužil především jako zdroj náhradních dílů. Chilská plavidla nesou dva 76mm kanóny, dva 20mm kanóny, dva 12,7mm kulomety a čtyři protilodní střely Gabriel.[5]
JAR
V roce 1974 byl podepsán kontrakt mezi Izraelem a Jihoafrickou republikou na výstavbu tří modifikovaných lodí této třídy v loděnicích Israel Shipyards v Haifě. Další tři lodě byly hned poté postaveny v loděnicích společnosti Sandock Austral Shipyard v Durbanu a na stejném místě byly o několik let později postaveny další tři lodě.[9] Uvalení mezinárodního embarga na prodej zbraní Jihoafrické republice ze 4. listopadu 1977 si vyžádalo, aby byl projekt spolupráce veden v tajnosti.[9] Jihoafrické verze lodí této třídy byly vybaveny střelami Gabriel, jinak známými pod názvem Scorpion. Dále nesly dba kanóny 76mm kanóny OTO Melara.
Srí Lanka
Roku 2000 byly dva vyřazené izraelské čluny prodány Srílanskému námořnictvu, kde vytvořily třídu Nandimitra. Čluny mohou nést střely Gabriel.[10]
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads