Třída Samarth

Třída Samarth je třída oceánských hlídkových lodí indické pobřežní stráže. Celkem bylo ve dvou skupinách objednáno 11 jednotek této třídy. Mezi jejich úkoly patří hlídkování, ochrana výhradní námořní ekonomické zóny země, hašení požárů, nebo mise SAR.^[1] Jsou to největší hlídkové lodě indické pobřežní stráže.^[2]

Třída Samarth
ICGS Samarth (11)
Obecné informace
Uživatel	Indická pobřežní stráž
Typ	oceánská hlídková loď
Lodě	11
Osud	aktivní (2021)
Předchůdce	třída Vishwast
Nástupce	třída Vikram
Technické údaje
Výtlak	2400 t (plný)
Délka	105 m
Šířka	12,9 m
Ponor	3,6 m
Pohon	2 diesely
Rychlost	24 uzlů (44 km/h)
Dosah	6500 nám. mil při 12 uzlech
Posádka	14 důstojníků 112 námořníků
Výzbroj	1× 30mm kanón 2× 12,7mm kulomet
Letadla	1× vrtulník
Ostatní	autonomie 20 dní

Stavba

V květnu 2012 bylo objednáno šest jednotek této třídy. Třídu navrhla a staví indická loděnice Goa Shipyard Limited (GSL) ve Vasco da Gama. Všechna plavidla byla do služby přijata v letech 2015–2017.^[1] Dne 26. srpna 2016 byla objednána stavba dalších pěti plavidel. Dodány mají být do roku 2021.^[3]

Jednotky třídy Samarth:

Jméno	Založení kýlu	Spuštěna	Vstup do služby	Status
ICGS Samarth (11)	28. září 2012	26. listopadu 2014	10. listopadu 2015[4]	aktivní
ICGS Shoor (12)	28. ledna 2013	21. března 2015	11. dubna 2016[5]	aktivní
ICGS Sarathi (14)	11. října 2013	24. dubna 2015	9. září 2016[6]	aktivní
ICGS Shaunak (15)	9. ledna 2014	27. listopadu 2015[7]	21. února 2017[8]	aktivní
ICGS Shaurya (16)	22. července 2014	5. května 2016[9]	12. srpna 2017[10]	aktivní
ICGS Sujay (17)	8. června 2015	30. listopadu 2016[11]	21. prosince 2017[12]	aktivní
ICGS Sachet (18)	20. března 2017	21. února 2019[13]	15. května 2020[14]	aktivní
ICGS Sujeet (19)	29. září 2017	25. května 2019	15. prosince 2020	aktivní
ICGS Sajag (20)	1. srpna 2018[3]	14. listopadu 2019	29. května 2021	aktivní
ICGS Sarthak (21)	10. listopadu 2018	13. srpna 2020	28. října 2021	aktivní
ICGS Saksham (22)	10. června 2019	14. prosince 2020	16. března 2022	aktivní

Konstrukce

ICGS Sachet (18)

Plavidla nesou čtyři rychlé čluny. K manipulaci s nimi slouží dva jeřáby. Jsou vyzbrojena jedním 30mm kanónem CRN-91 s dosahem 4 km a dvěma 12,7mm kulomety. Na zádi se nachází přistávací plocha a hangár pro vrtulník (obvykle HAL Dhruv). Pohonný systém tvoří dva diesely MTU 20V 8000 M71L, každý o výkonu 9100 kW, pohánějící dva lodní šrouby se stavitelnými lopatkami. Nejvyšší rychlost dosahuje 24 uzlů. Dosah je 6500 námořních mil při ekonomické rychlosti 12 uzlů.^[1]