TKS (kosmická loď)
pilotovaná kosmická loď From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Vesmírná loď TKS měla být pilotovaná kosmická loď určená k zásobování vojenských vesmírných stanic Almaz. Na oběžnou dráhu byla vynášena nosnou raketou Proton a měla sloužit jako alternativa k lodi Sojuz. Vývoj začal v roce 1965, ale když byly připraveny první testovací lety, byl program Almaz zrušen. Proběhly celkem 4 testy návratových modulů VA Merkur a jeden test kompletní konfigurace. Loď vykonala celkem 3 zásobovací bezpilotní lety, nikdy neletěla s posádkou. Program byl později přepracován a sloužil ke spojení s vesmírnou stanicí Saljut 6 a 7 a posloužil jako skica pro pozdější modulární vesmírné stanice jako Mir a ISS.
Remove ads
Popis lodi
Loď TKS se skládala z těchto částí:
TKS SAS - "Sistema avarijnogo spasenija" Pohotovostní únikový systém
TKS BSO - "Blok Schoda s Orbiti" Úsek pro zajištění sestupu z oběžné dráhy
TKS VA - "Vozvrasčajemij Apparat" Opakovaně použitelná návratová kabina, konstrukčně byla podobná americké kabině z projektu Apollo, byla však o 30% menší. Byla testována celkem čtyřikrát, nikdy však s posádkou.
TKS FGB - Funkční nákladní blok nebo Orbitální obytný a servisní modul. FGB modul byl přístupný z kabiny VA pomocí krátkého spojovacího tunelu. Záď modulu byla vybavena oknem a ovládacími prvky pro manuální řízení spojení se stanicí Almaz.
Remove ads
Technické detaily
- posádka: 3
- délka: 17,51 m
- obyvatelný prostor: 45,00 m3
- hmotnost: 17 510 kg
- užitečný náklad: 12 600 kg
- tah hlavního motoru: 7,840 kN
- elektrický systém: solární panely 40 m2, 2,4 kW
Mise
Testovací orbitální mise
Kosmos 881 a Kosmos 882 - Test návratových VA modulů, byly vyneseny společným nosičem. Kosmos 929 - Test VA modulu s FGB, VA modul úspěšně přistál na zemi. Kosmos 997 a Kosmos 998 - Test návratových VA modulů, byly vyneseny společným nosičem. Kosmos 1100a Kosmos 1101 - Test návratových VA modulů, byly vyneseny společným nosičem.
TKS-2
Mise Kosmos 1267 ke stanici Saljut 6. FGB modul zůstal připojen ke stanici.
TKS-3
Mise Kosmos 1443 ke stanici Saljut 7. Modul VA tentokrát zůstal připojen k TSK-3 po dva dny. Po odpojení od stanice se od TKS-3 odpojil VA modul a obíhal další čtyři dny, jako demonstrace schopnosti autonomního letu. VA modul poté úspěšně přistál a dopravil na zemi 300 kg materiálu ze stanice.
TKS-4
Mise Kosmos 1686 ke stanici Saljut 7. Vybavení kokpitu bylo nahrazeno fotografickou aparaturou s vysokým rozlišením a optickými senzory. Spojení se stanicí proběhlo úspěšně, poté však došlo ke ztrátě kontroly a stanice i s lodí TKS-4 shořela atmosféře 7. února 1991.
Pozdější využití
Loď TKS nikdy neletěla s posádkou, poskytla však základ pro konstrukci pozdějších vesmírných stanic jako Mir a ISS. V současné době pracuje soukromá společnost Excalibur Almaz na modernizaci TKS pro komerční využití.
Vyrobené TKS a odvozené moduly
Remove ads
Galerie
Nákres TKS
Řez TKS
Kosmos-1686, výrazně modifikovaná VA
Saljut 7 a Kosmos 1686
.svg)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku TKS spacecraft na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu TKS na Wikimedia Commons - www.russianspaceweb.com obrázky a popis, anglicky
- www.astronautix.com/craft/tksva.htm popis návratové kapsle, anglicky
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads