Municipalita Telavi

Municipalita Telavi (gruzínsky თელავის მუნიციპალიტეტი, Telavis municipaliteti) je územně-správní celek 2. úrovně (gruz: municipaliteti) na východě Gruzie, v kraji Kachetie při hranici s Dagestánem.

Municipalita Telavi თელავის მუნიციპალიტეტი Telavis municipaliteti
Klášter Ikalto
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	41°55′ s. š., 45°29′ v. d.
Časové pásmo	UTC+4
Stát	Gruzie Gruzie
Kraj (mchare)	Kachetie
Hlavní město	Telavi
Telavi na mapě Gruzie
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	1 094,5 km²
Počet obyvatel	38 721 (2014)
Hustota zalidnění	35,4 obyv./km²
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha

Na východě okres sousedí s okresem Kvareli, na severovýchodě s Ruskem (Dagestán), na severozápadě s okresem Achmeta, na jihovýchodě s okresem Gudžaani a na jihozápadě s okresem Sagaredžo. Na severu sousedí s historickou oblastí Tušetie v okrese Achmeta, se kterou je spojena horskou silnicí vedoucí z Pšaveli přes průsmyk Abano v nadmořské výšce 2850 m.

Historie

Středověká pevnost v Telavi

Klášter Achali šuamta

Kostel v Ruispiri

Oblast vděčí za svůj rozvoj křesťanským misionářům , kteří od 4. století šířili náboženství, kulturu a vzdělání. Jejich centrem se stal klášter Ikalto. Politickou a hospodářskou stabilitu ve středověku zajistil král David IV., který na přelomu 11. a 12. století založil pevnost a zvítězil nad nájezdy Seldžuků. Od 15. století území trpělo nájezdy Mongolů, Osmanských Turků. O další rozvoj municipality se ve 2. polovině 18. století zasloužil král Herakles II. Gruzínský, který si v pevnosti Telavi postavil palác s kostelem. Po jeho smrti od roku 1801 celou oblast zabralo Ruské impérium. Do roku 1917 území municipality patřilo do Telavské mazry Tbiliské provincie a od roku 1930 bylo samostatným okresem. Od roku 2006 se nazývá municipalitou, od roku 2014 od ní bylo odděleno město Telavi. V roce 2017 bylo město Telavi zbaveno statutu samosprávy a připojilo se zpět k municipalitě.

Obyvatelstvo

Etnické složení obyvatelstva (2014)^[1]

Gruzíni	86,49 %
Azerové	12,77 %
Oseti	0,24 %
Rusové	0,15 %
Arméni	0,12 %

Památky a turistické cíle

Sakrální architektura

• Klášter s akademií Ikalto (gruzínsky იყალთო), založil je ve 4. století mnich Zenon z Ikalta, jeden ze 13 Asyrských Otců misionářů. Ve středověku kulturní, náboženské a vzdělávací centrum regionu. Dochovala se byzantská bazilika z 5. až 10. století, ruiny kláštera a akademie - filozofické školy.
• Klášter Dzveli šuamta (gruzínsky ძველი შუამთა, v překl. starý ležící mezi horami) sestávající z baziliky z 5. století a dvou kostel; s kopulemi. V 16. století zničen.
• Klášter Achali šuamta (gruzínsky ახალი შუამთა, v překl. nový ležící mezi horami) založila Tinati, manželka krále Lewana II. (1503–1574), klášter nový.
• Kostel ze 6. nebo 7. století v obci Kisischevi (gruzínsky კისისხევი)
• Klášter Mamadaviti poblíž vesnice Akura.

Ostatní

• Historické muzeum
• Tsinandali - rezidence gruzínského prince Alexandra Čavčavadze, básníka romantismu a generála ruské armády, nyní muzeum
• Resort Lopota – hotelový komplex u jezera Lopota, do kterého se vlévá stejnojmenná řeka. Součástí areálu je centrum vodních sportů, různé sportovní kluby a tenisové kurty pro mezinárodní profesioální turnaje.

Školství

• Státní univerzita Jakuba Gogebašviliho byla založena roku 1999 z tradiční Akademie kláštera Ikalto, má teologickou a pedagogickou fakultu.^[2]