Tepelská vrchovina

Tepelská vrchovina je geomorfologický celek Krušnohorské soustavy o rozloze 682 km². Nejvyšším bodem je Podhorní vrch (850 m n. m.).^[1] Oblast je mírně zvlněnou plochou vrchovinou o střední nadmořské výšce 627 m n. m.

Tepelská vrchovina
Tepelská vrchovina
Nejvyšší bod	850 m n. m. (Podhorní vrch)
Rozloha	682 km²
Nadřazená jednotka	Karlovarská vrchovina
Sousední jednotky	Podčeskoleská pahorkatina, Slavkovský les, Doupovské hory, Rakovnická pahorkatina, Plaská pahorkatina
Podřazené jednotky	Toužimská plošina, Bezdružická vrchovina, Žlutická vrchovina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Tepelská vrchovina na mapě Česka
Povodí	Labe
Souřadnice	49°58′30″ s. š., 12°55′30″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	IIIC-2
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vymezení

Tepelskou vrchovinu obklopuje ze severu Slavkovský les, ze severovýchodu Doupovské hory, z východu Rakovnická pahorkatina, z jihu Plaská pahorkatina, na západě se prostírá Podčeskoleská pahorkatina.

Na území celku se nenachází žádné velké sídlo, drobnými městy v jeho rámci jsou Teplá, Toužim, Bochov, Žlutice a Bezdružice. O něco větší města Mariánské Lázně a Planá leží již těsně mimo celek, při jeho západní hranici.

Členění

Tepelská vrchovina se z hlediska českého geomorfologického členění dělí na tři podcelky a deset okrsků:

• IIIC2-A Toužimská plošina
  • IIIC2-A-a Útvinská plošina
  • IIIC2-A-b Mrázovská pahorkatina
  • IIIC2-A-c Mariánskolázeňská vrchovina
• IIIC2-B Bezdružická vrchovina
  • IIIC2-B-a Michalohorská vrchovina
  • IIIC2-B-b Vidžínská vrchovina
  • IIIC2-B-c Hanovská pahorkatina
  • IIIC2-B-d Trhomenská vrchovina
  • IIIC2-B-e Krasíkovská vrchovina
• IIIC2-C Žlutická vrchovina
  • IIIC2-C-a Bochovská vrchovina
  • IIIC2-C-b Vladařská vrchovina

Členění Tepelské vrchoviny: Severozápadní část představuje Útvinská plošina, na jihu se prostírá Bezdružická vrchovina, severovýchod území zaujímá Žlutická vrchovina.

Vodstvo

Severozápad území je odvodňován řekou Teplou a náleží tak do povodí Ohře, z jihozápadu voda odtéká do Berounky, jejím významným přítokem je např. Střela, která v oblasti pramení.

Geologie

Ve stavbě masívu převládají krystalické břidlice.