Textilní živočišná vlákna

Textilní živočišná vlákna jsou vlákna získaná ze zvířecích srstí nebo ze sekretu hmyzu, vhodná pro textilní zpracování.^[1] Některé odborné přehledy přiřazují k textilním vláknům také žíně a lidské vlasy.^[2][3]

Vlna ze zvířecích srstí (a vlasů)

Na zeměkouli se chová asi 2 miliardy zvířat, jejichž srst obsahuje textilní vlákna, jen u menší části z nich se však vyplatí získávat vlnu na výrobu příze.

Například z 1 miliardy ovcí je to méně než polovina, ze 740 milionů koz a 19 milionů velbloudů se stříhají, vyčesávají nebo sbírají vlákna pro textilní použití u méně než 5 % zvířat.

Světová spotřeba vláken ze srstí v posledních letech stagnuje. Na začátku 21. století dosahovala asi 1,2 miliony tun (cca 1,4 % celkové spotřeby textilních vláken)^[4] z toho:

Druh vlákna	ovčí vlna	kašmír	karakulská vlna	jačí vlna	mohér	koňské žíně	velbloudí srst	alpaka	lama	vikuňa	guanako	kašgora
(tisíce tun)	1163	16	10[5]	7	4,5	4	3-3,5	4	0,6	0,005	0,002	0,006

V tabulce nejsou zaznamenány vlny zpracovávané jen v menším, neevidovaném množství a textilní materiály používané jen v minulosti, např.: qiviut (3000kg ročně?), pašmína (1000 kg ročně?), šáhtúš, psí vlna.

Označení vláken zvířecího původu je jen u ovčí vlny jednotné. Vlákna z kašmírské kozy, velblouda, lamy a dalších jsou z části odborné literatury známa jako vlna, zatímco část odborníků používá pro totéž pojem srst.^[6]

Vlákna ze sekretů

Vedle přírodního hedvábí (ze sekretu bource morušového) patří k této skupině například:

• plané hedvábí (tussah, fagara aj.)

• byssus neboli mořské hedvábí (ze sekretu mušlí)

Spotřeba přírodního a planého hedvábí ve světě dosáhla v roce 2014 cca 180 000 tun^[7]