Tido J. Gašpar

Tido J. Gašpar (vl. jménem Jozef Gašpar, další pseudonym Peter Štrbský) (7. března 1893, Rakovo-Stariny – 10. května 1972, Nové Zámky) byl slovenský novinář, spisovatel, kulturní pracovník, dramaturg, veřejný činitel, ideolog a politik, představitel bratislavské bohémy.

Tido J. Gašpar
Narození	7. března 1893 Rakovo
Úmrtí	10. května 1972 (ve věku 79 let) Nové Zámky
Povolání	spisovatel
Politická příslušnost	ČSL HSĽS–SSNJ
multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Narodil se v rodině hospodářského správce a vzdělání získal v Rakovu a v Martině. V roce 1911 sloužil jako námořník na Jaderském moři, od roku 1919 byl tajemníkem župy, od roku 1922 pracoval na tiskovém oboru ministerstva s plnou mocí pro správu Slovenska, od roku 1938 byl úředníkem slovenské autonomní vlády a od roku 1939 vedoucím tiskového odboru předsednictva vlády. V roce 1940 se stal chargé d'affaires ve Švýcarsku, v letech 1941-1945 byl šéfem Úřadu propagandy. V letech 1938-1939 byl jedním z vedoucích ideologů slovenské státnosti a zdůvodňoval nutnost spojenectví s německou říší. V letech 1939–1944 byl poslancem Slovenského sněmu. Ideologicky vystupoval proti Slovenskému národnímu povstání. Byl autorem projevu, který 29. srpna 1944 v rozhlase přečetl tehdejší ministr obrany Ferdinand Čatloš. Projev oznamoval obyvatelstvu vstup německých vojsk na slovenské území a žádal obyvatele aby okupačním vojskům nekladli odpor. V důsledku projevu velká část armádních posádek na západním a východním Slovensku zachovala pasivitu, nepodpořila povstalce nebo se nechala nečinně odzbrojit Němci. V roce 1945 byl zatčen a odsouzen na doživotí. Na svobodu se dostal až v roce 1958 po udělení amnestie. Od roku 1963 žil až do své smrti v Nových Zámcích. Pochován je v Bratislavě na Ondrejském hřbitově.

Kulturní aktivity

V letech 1925–1927 byl dramaturgem Slovenského národního divadla v Bratislavě, od roku 1922 byl redaktorem týdeníku Slovenský svet, redaktorem úředního věstníku a členem redakce týdeníku Nový svet. Jistý čas byl členem a také tajemníkem Spolku slovenských spisovatelů, byl redaktorem edice Žatva, kterou vydávalo vydavatelství Biblioteka a také předsedou místní organizace Matice slovenské.

Tvorba

Literární činnost začínal psaním článků a krátkých próz, knižně debutoval v roce 1920 sbírkou novel Hana a iné novely. Přispíval do časopisů Slovenské pohľady, Nový svet, Elán, Slovenský svet, Ľudový chýrnik, Slovenský hlas, Slovák, Gardista a dalších. Ve svých dílech využíval autobiografické motivy, motivy nenaplněné lásky, rodinných poměrů, životní nejistoty, pesimismu a dekadentních nálad, ale také sociální tematiku. Do popředí kladl citové konflikty, spletité osudy žen, úřednické, rodinné a jiné konflikty.

Ocenění

• 1935 – státní literární cena za knihu Námorníci

Dílo

• 1920 – Hana a iné novely, novely o nesplněných milostných touhách
• 1922 – Deputácia mŕtvych, novely o jeho námořnickém působení
• 1925 – Buvi-Buvi, próza o zklamáních v sociální oblasti a kritika společnosti
• 1925 – Karambol a iné novely
• 1929 – Pri Kráľovej studni
• 1931 – Červený koráb, o vzpouře na křižníku Pula
• 1931 – Zakliata hora, památka Oskara Nedbala
• 1933 – Námorníci
• 1935 – V cudzine a iné rozprávky, novely
• 1969 – Zlatá fantázia, vzpomínky na léta mládí (v roce 1968 vyšly v časopise Slovenské pohľady)

Sebrané spisy

• 1943 – Dávne histórie. Zobrané spisy, zv. 1
• 1943 – Rozprávky o láske. Zobrané spisy, zv. 2
• 1944 – Námorníci. Zobrané spisy, zv. 3

Výběry

• 1970 – Námorníci

Publicistika

• 1934 – Trvalé svetlá, dokumentoval zde zájem o slovenské dějiny a kulturu
• 1938 – O čom je reč?, výběr z komentářů uveřejňovaných v rubrice "O čem je řeč?" publikovaných v časopise Nový svet
• 1939 – Veľký rok, komentáře k vzniku slovenského státu
• 1941 – Ziskožravci, slovenský nacionalismus má být proniknut sociálním akcentem
• 1942 – Za dobro celku, slovenský nacionalismus má důsledně dbát o svůj křesťanský základ
• 1944 – Slovenský nacionalizmus a Matica slovenská, povinností ducha není jen sjednocovat národ, ale i zajišťovat jeho novou obrodu a stále mladistvé trvání

Paměti

• 1998 – Pamäti I.
• 2004 – Pamäti II., Vydavatelství Spolku slovenských spisovatelů. Vzpomínky na první ČSR a její představitele.

Překlady

• 1933 – Gottfried Keller: Rómeo a Júlia na dedine

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tido J. Gašpar na slovenské Wikipedii.

Literatura

Maruniak, Peter: Jozef Tido Gašpar - 115. výročie narodenia. In: Maruniak, P. - Grácová, G. (eds): Život a dielo ďalších exilových pracovníkov, MS 2010, s. 254 - 285.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tido J. Gašpar na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Tido J. Gašpar
• (slovensky) Osobnosti Slovenského štátu očami svojich potomkov Archivováno 26. 7. 2020 na Wayback Machine.

Portály: Lidé | Literatura | Politika | Slovensko