Trigonometrie
oblast goniometrie užívající goniometrické funkce From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Trigonometrie (z řeckého trigónon, trojúhelník a metrein, měřit) je oblast goniometrie zabývající se užitím goniometrických funkcí při řešení úloh o trojúhelnících. Trigonometrie se dělí na trigonometrii rovinnou (euklidovskou), trigonometrii sférickou (trigonometrie útvarů na kulové ploše) a na trigonometrii hyperbolickou (Lobačevského). Trigonometrie má základní význam při triangulaci, která se používá k měření vzdáleností mezi dvěma hvězdami, v geodézii k měření vzdálenosti dvou bodů a v satelitních navigačních systémech. V angličtině se trigonometrie a goniometrie souhrnně označuje jako trigonometry. Tento článek se věnuje rovinné trigonometrii.
Remove ads
Historie trigonometrie

První poznatky z trigonometrie lze prokázat již u Egypťanů. Podobné znalosti měli také Babyloňané a Chaldejci, od kterých převzali Řekové dnešní dělení plného úhlu na 360° a stupně na 60 minut. První práce o trigonometrii souvisely s problémem určení délky tětivy vzhledem k velikosti úhlu. První tabulky délek tětiv pocházejí od řeckého matematika Hipparcha z roku 140 př. n. l., další tabulky sepsal zhruba o 40 let později Melenaus, řecký matematik žijící v Římě. Práce starořeckých vědců vyvrcholila Ptolemaiovým dílem Megale syntaxis (Velká soustava), v níž Ptolemaios vypočítal tabulku délek tětiv kružnice, jež měla poloměr až 60 délkových jednotek a kde středový úhel, k němuž se délky vztahovaly, postupoval po 0,5°.
Od 5. století začali pak trigonometrii budovat Indové, od kterých pochází dnešní název pro sinus, a po nich vědci Střední Asie a Arabové. Z Indů se trigonometrii nejvíce věnoval Brahmagupta (7. století), z vědců Střední Asie a Arábie je pak třeba vzpomenout syrského astronoma al-Battáního.
Evropa se s trigonometrií seznámila díky západním Arabům. K rozvoji trigonometrie významně přispěl polský astronom Mikuláš Koperník, stejně tak i francouzský matematik François Viète, který představil kosinovou větu v trigonometrické podobě. Dnešní podobu trigonometrie jakožto vědu o goniometrických funkcích ve svém díle Introductio in analysin infinitorum (Úvod do analýzy) vytvořil Leonhard Euler. Poprvé zkoumal hodnoty sin x, cos x jako čísla, nikoli jako úsečky, a jako hodnoty proměnné připouštěl kladná i záporná čísla.
Remove ads
Trigonometrické věty a vzorce
Všechny následující vzorce platí v euklidovské rovině v každém trojúhelníku s tradičním značením ABC s velikostmi úhlů α, β, γ u vrcholů A, B, C a délkami protilehlých stran a, b, c. Uvedena je většinou jen jedna verze vzorce, varianta pro ostatní prvky se dostane cyklickou záměnou.
- Součet velikostí vnitřních úhlů:
- Proti delší straně leží větší úhel:
- Věta o průmětech:
- .
kde je poloviční obvod a poloměr kružnice vepsané.
kde je semiperimetr.
kde je jeho poloviční obvod.
- Pro poloměr r kružnice opsané trojúhelníku ABC platí:
- Pro poloměr ρ kružnice vepsané trojúhelníku ABC s obsahem S a poloobvodem s platí:
Remove ads
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu trigonometrie na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo trigonometrie ve Wikislovníku
- Učebnice goniometrie a trigonometrie
- Historie trigonometrie Archivováno 21. 5. 2006 na Wayback Machine.
- Sférická trigonometrie v kartografii a astronomii[nedostupný zdroj] – ve formátu DOC (244 kB)
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads