Uherský Ostroh

Uherský Ostroh (německy Ungarisch Ostra, maďarsky Magyarsárvár) je město v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji. Leží jedenáct kilometrů jihozápadně od Uherského Hradiště na řece Moravě. Žije zde přibližně 4 200^[1] obyvatel.

Uherský Ostroh
Náměstí
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Uherský Ostroh
Obec s rozšířenou působností	Uherské Hradiště (správní obvod)
Okres	Uherské Hradiště
Kraj	Zlínský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	48°59′8″ s. š., 17°23′23″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	4 209 (2025)[1]
Rozloha	26,53 km²[2]
Nadmořská výška	178 m n. m.
PSČ	687 24
Počet domů	1 409 (2021)[3]
Počet částí obce	3
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa městského úřadu	Zámecká 24 687 24 Uherský Ostroh [e-mail]
Starosta	Vlastimil Kuřimský
Oficiální web: www.uhostroh.cz
Uherský Ostroh
Další údaje
Kód obce	592749
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Jméno města je totožné s obecným jménem ostroh – srázný skalní výčnělek. Až do 19. století bylo město nezřídka nazýváno i Ostrov, neboť leželo na ostrově uprostřed řeky Moravy. V nejstarších dokladech (do 14. století) se používalo i jméno Stenice, případně Stanice, jehož původ a význam je nejasný. Přívlastek Uherský se objevil až v polovině 19. století napodobením jména Uherského Hradiště (v letech 1960–1968 se tento přívlastek nepoužíval).^[4]

Historie

Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Už ve druhé polovině 11. století se v těchto místech nacházela osada zvaná Stenice. Jednalo se o důležitý záchytný bod obchodních karavan. Na obranu obchodních stezek a v zájmu zajištění pohraničního území proti útokům uherských nájezdníků začali přemyslovští panovníci budovat obranný systém, jehož součástí byl právě i Uherský Ostroh (Stenice). První písemný doklad dosvědčující existenci opevněného sídla pochází z roku 1275, kdy na hradě přenocoval král Přemysl Otakar II. V roce 1371 se objevuje první písemná zmínka o samotném městě Ostrohu.

Důležitou roli sehrál Uherský Ostroh také v období husitských válek. V této době bylo ostrožské panství v rukou Haška z Valdštejna, stoupence Husova učení. Za pomoci dvou husitských knězů si získal na svou stranu většinu místního i okolního obyvatelstva. V roce 1420 se zde husité vojensky zorganizovali a vytvořili tzv. Nový Tábor, odkud pronikali do širokého okolí. Později se stal Ostroh významnou a neporazitelnou moravskou husitskou baštou. V letech 1465–1480 zde sídlil velitel elitních složek armády krále Matyáše Korvína, Petr Haugvic z Biskupic.

Asi největší rozkvět zaznamenalo město i celé panství za vlády mocného rodu pánů z Kunovic. Patřilo k těm největším v zemi a čítalo 27 obcí. Slibný rozkvět skončil za Jana Bernarta z Kunovic, ten se přidal v době protihabsburského povstání na stranu rebelů a tím rozhodl o zkonfiskování celého panství.

V roce 1622 získali Ostroh Lichtenštejnové. Ti městu nevěnovali moc velkou pozornost. Přesto si uchovalo hospodářskou prosperitu, svědčí o tom značný rozvoj cechů, které měly ve městě bohatou tradici.

Od poloviny 15. století zde žila také početná menšina židů, kteří zde tvořili zvláštní komunitu a v letech 1849–1919 i samostatnou židovskou obec. Významným způsobem se podíleli na ekonomickém povznesení města. Stávala zde také židovská synagoga. S ústupem německých jednotek byla zbourána.

Ve městě se později nacházelo mnoho prosperujících továren (první moravská továrna na tužky, cukrovar, pivovar). Další rozkvět zaznamenalo město v letech 1850–1949, kdy se Uherský Ostroh stal sídlem okresního soudu a řady dalších úřadů. Po zrušení většiny z nich město ztratilo na svém významu.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[5][6]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	3 409	3 683	3 945	4 429	4 737	4 739	4 338	4 394	4 614	4 705	4 717	4 451	4 519	4 334	4 097
Počet domů	586	623	697	774	848	879	1 034	1 134	1 134	1 190	1 215	1 357	1 340	1 399	1 409

Městská správa

Části města

• Kvačice
• Ostrožské Předměstí
• Uherský Ostroh

Městské symboly

Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. června 2000.^[7]

Sport

Ve městě působí s dlouholetou tradicí fotbalový klub FK Uherský Ostroh (založen 1920) a hokejový klub Hokej Uherský Ostroh (1929). Kromě nich je zde také sportovně střelecký klub SSK Uherský Ostroh.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Uherském Ostrohu.

• Zámek Uherský Ostroh vznikl v šestnáctém století renesanční přestavbou gotického hradu ze druhé poloviny třináctého století.^[8]
• Kostel svatého Ondřeje
• Fara na náměstí svatého Ondřeje
• Hotel Morava na náměstí svatého Ondřeje
• Pomník padlých první světové války
• Socha svatého Floriána
• Socha svatého Jana Nepomuckého
• Socha svatého Libora
• Socha svatého Petra z Alkantary
• Kříž na náměstí
• Židovský hřbitov
• Obloukový most přes řeku Moravu

Osobnosti

• Rudolf Polzhofer (1849–1919), politik
• Jan Černý (1874–1959), předseda československé vlády
• Josef Hahn (1884–1943), architekt
• Otakar Borůvka (1891–1995), matematik
• František Sátora (1893–1973), ekonom, odbojář
• Martin Lecián (1900–1927), zločinec
• Antonín Straka (1906–1945), odbojář
• František Bogataj (1913–1999), odbojář
• Zdeněk Galuška (1913–1999), spisovatel, malíř a lidový vypravěč
• Blahoslav Smišovský (1931–2011), hudební skladatel
• František Vaněk (1931–2020), hokejista
• Helena Fibingerová (* 1949), atletka, mistryně světa ve vrhu koulí
• Jan Zajíček (* 1951), hokejista
• Martin Severa (* 1956), novinář a televizní moderátor

Galerie

• 
  Most přes řeku Moravu
• 
  Zámek
• 
  Židovský hřbitov
• 
  Náměstí svatého Ondřeje
• 
  Kříž na náměstí
• 
  Domy na náměstí

Partnerská města

• Trenčianske Teplice, Slovensko