Unobtainium

Unobtainium (také nezískatelnium^[zdroj⁠?!]) je označení pro extrémně vzácný, drahý nebo fyzicky nemožný materiál. Vlastnosti konkrétního unobtainia závisí na zamýšleném použití. Například unobtainium pro výrobu kladek by mohlo mít nulové tření a nulovou hmotnost, zatímco unobtainium pro použití v jaderné raketě by bylo lehké a odolné proti poškození vysokými teplotami a radioaktivitou.

Tento článek potřebuje úpravy.

Původ

Slovo je odvozeno od unobtainable (nedosažitelné) a -ium (přípona pro řadu kovových prvků). Termín se také podobá systematickým názvům pro nepojmenované a neobjevené prvky, které mají atomové číslo 119 do 199, například Ununennium (119). Stejně jako unobtainium mají pětislabičná jména začínající na „un“ a končící na „ium“.

Od 50. let 20. století^{[pozn. 1][1]} se termín unobtanium používán v leteckém inženýrství pro těžko dostupný nebo příliš drahý materiál, který by vyhověl všem potřebným extrémním požadavkům, ale bohužel neexistuje.

Film

Název unobtanium byl použit minimálně ve dvou filmech:

• Jádro (2003) – uměle vyrobený a extrémně odolný kov, z něhož byla sestrojena loď terranautů spouštějící se do zemského pláště
• Avatar (2009) – nesmírně drahý kov, vyskytující se pod povrchem měsíce Pandora v souhvězdí Alfa Centauri. Kvůli jeho ceně (20 milionů dolarů za kg^[2]) byly na Pandoru vyslány bojové jednotky lidí a na střetu zájmů lidí jej vytěžit a kmene Na'vi nenechat si vzít svůj domov je vystaven celý děj filmu.

Poznámky

1. "unobtainium, n. A substance having the exact high test properties required for a piece of hardware or other item of use, but not obtainable either because it theoretically cannot exist or because technology is insufficiently advanced to produce it. Humorous or ironical." Listed in "Interim Glossary, Aero-Space Terms," as compiled by Woodford Heflin and published in February 1958 by the Air University of the US Air Force.