Uralská fonetická abeceda

Uralská fonetická abeceda (anglicky Uralic Phonetic Alphabet, UPA; finsky suomalais-ugrilainen tarkekirjoitus, SUT) je systém fonetické transkripce vyvinutý převážně pro fonetický přepis uralských jazyků. Poprvé byla zveřejněna v roce 1901 finským lingvistou Eemilem Nestorem Setäläm. Její základní znaky jsou odvozené od finské abecedy, některé však byly také přejaty z alfabety, cyrilice a pravopisů polštiny (ł), islandštiny (ð), francouzštiny (œ) a norštiny či dánštiny (æ, ø).

Samohlásky

Samohláska nacházející se vlevo od tečky je nezaokrouhlená, napravo je zaokrouhlená.

	Přední	Střední	Zadní
Zavřená	i • • u e • ə • o a • å
Téměř zavřená
Polozavřená
Středová
Polootevřená
Téměř otevřená
Otevřená

Dlouhé samohlásky se mohou zapsat buď pomocí vodorovné čárky (ā) nebo zdvojením (aa).

Souhlásky

UPA nerozlišuje znělé frikativy od aproximant a mnoho znaků z mezinárodní fonetické abecedy neobsahuje.

Souhlásky UPA

	Ploziva			Frikativa							Laterála		Vibranta		Nazála		Mlaskavka
Bilabiální	p	ʙ	b			φ		β					ᴪ	ψ	ᴍ	m	p˿	b˿
Labiodentální	p͔	ʙ͔	b͔			f		v							ᴍ͔	m͔
Dentální				θ	δ
Alveolární	t	ᴅ	d		ᴙ	s	ᴢ	z	š	ž	ʟ	l	ʀ	r	ɴ	n	t˿	d˿
Dentopalatální (palatalizované)	ť	ᴅ́	ď			ś	ᴢ́	ź	š́	ž́	ʟ́	ĺ	ʀ́	ŕ	ɴ́	ń
Prepalatální (palatalizované, před tvrdým patrem)	ḱ	ɢ́	ǵ			χ́		j							ᴎ́	ŋ́
Velární	k	ɢ	g			χ		γ							ᴎ	ŋ	k˿	g˿
Postvelární	k͔	ɢ͔	g͔			χ͔		γ͔				ᴫ			ᴎ͔	ŋ͔
Uvulární													ᴩ	ρ

Pokud jsou ve sloupci dvě nebo více souhlásek, souhláska umístěná nejvíce vpravo je znělá. Pokud se zde vyskytují souhlásky tři, prostřední je částečně zbavena znělosti.