Václav Amort

Narozen 26.4.1891 v Olomouci, zemřel asi 1.12.1967 v Domažlicích. Sochař v Domažlicích, spoluautor práce o československých řádech a vyznamenáních. From Wikipedia, the free encyclopedia

Remove ads

Václav Amort, křtěný Václav Ondřej (26. dubna 1891 Olomouc[1] - 1. prosince 1967 Domažlice), byl český sochař, malíř a autor loutek.

Stručná fakta Narození, Úmrtí ...
Remove ads

Život

Václav Amort se narodil v Olomouci jako 13. ze 16 dětí, v rodině sochaře a štukatéra Aloise Amorta a jeho ženy Alžběty rodem Kratochvílové z Domažlic.[1] Začínal už v raném dětství, pomáhal svému otci, pilnému sochaři na jeho sochařských dílech. V dětství přišel do Uherského Hradiště, kde měl jeho otec ateliér a u něhož si prošel praktickou výukou a pracoval na budovách, pomnících i hřbitovních památnících. Následně studoval v Praze na malířské škole (Dec Artes) a kolem roku 1900 byl zde, na zaučenou u svého bratrance Vilíma Amorta.

V roce 1912 převzal po smrti svého otce Aloise Jiřího osiřelou sochařskou dílnu v Uherském Hradišti. Pro tamější Slovácké muzeum vytvořil řadu plastik a soch v duchu folklorní tradice. Přes všechnu lásku k rodné jižní Moravě odešel v roce 1935 na Chodsko do Domažlic, kde záhy získal popularitu a bylo těžištěm jeho další umělecké tvorby. Vytvořil zde řadu větších i drobnějších realistických a pečlivě provedených prací, např. busty předních historických i soudobých osobností Chodska, plastiky s folkloristickými, ale i náboženskými motivy. Rovněž se podílel na výzdobě veřejných budov (Živnostenská škola v Domažlicích) a veřejných prostranství (busta sochaře J. Rojta v parku před tamním Husovým domem). Kreslil také chodské výšivky a ornamenty. V roce 1945 byl pověřen opravou monumentálního pomníku J. Sladkého Koziny v Újezdu u Domažlic, který byl značně poškozen na konci války. Václav Amort zemřel 1. prosinec 1967 v Domažlicích.

Václav Amort byl autorem četných návrhů pomníků, pamětních desek i návrhů rozličných mincí. Soustředěný zájem věnoval osobnostem, např. B. Němcové, K. H. Borovskému, K. J. Erbenovi, J. Š. Baarovi, ale též postavám naší náboženské minulosti, zvláště B. Janu Rohoví z Domažlic, Janu Blahoslavovi, M. J. Husovi, Komenskému a mnoha dalším.

Remove ads

Dílo (výběr)

  • 1935 Pomník Jakuba Rojta v Domažlicích
  • 1937 Pamětní deska Václava Zázvorky v Domažlicích
  • 1953 Pamětní deska Ludvíka Čejky v Domažlicích
  • 1956 Deska s portrétem Karla Procházky na jeho hrobu

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads