Václav Emanuel Horák

Václav Emanuel Horák, uváděn také jako Wenzel Emanuel Horak (1. ledna 1800 Lobeč^[1] – 3. září 1871 Praha^[2]) byl český varhaník, hudební skladatel a pedagog.

Václav Emanuel Horák
Václav Emanuel Horák (Národní album, 1899)
Základní informace
Narození	1. ledna 1800 Lobeč Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	3. září 1871 (ve věku 71 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Žánry	klasická hudba a duchovní hudba
Povolání	hudební skladatel, pedagog a varhaník
Nástroje	varhany
Příbuzní	Eduard Horák a Adolf Horák (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

První hudební vzdělání získal v Lobči u místního učitele Josefa Schuberta. V Praze pak studoval gymnázium a práva. V době studií zpíval ve sboru malostranského chrámu sv. Mikuláše pod vedením hudebního skladatele a pedagoga Vincence Maška. Jeho učiteli skladby byli Jan Křtitel Kuchař a Václav Jan Křtitel Tomášek. Okolo roku 1830 se stal varhaníkem v kostele Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici.

Hudbu také vyučoval, nejprve soukromě. V roce 1832 se stal učitelem zpěvu a hudební teorie na varhanické škole. Své pedagogické zkušenosti shrnul v několika učebnicích zpěvu a harmonie.

V roce 1840 byla založena na Slovanském ostrově Žofínská (Žofiina) akademie, původně pěvecký spolek zaměřený na pěstování české i zahraniční klasické hudby. Horák byl jejím ředitelem v letech 1851–1853. Učil též na První české reálce.

Jako varhaník a ředitel kůru působil ještě v kostelích Matky Boží před Týnem, Panny Marie Sněžné a v kostele sv. Vojtěcha na Novém Městě. V roce 1859 se vrátil do Týnského chrámu a byl zde ředitelem kůru až do své smrti v roce 1871.

Je pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze.

Rodinný život

Byl ženatý, s manželkou Rosou (1805–1848) měl pět synů a čtyři dcery.^[3] V revolučním roce 1848 byl jeden z jeho synů zatčen, druhý uprchnul do Anglie. Manželka předčasně zemřela.^[4]

Dílo

Byl skladatelem převážně chrámové hudby. Jeho skladby se vyznačují poměrně jednoduchou fakturou a slohově leží na přechodu od klasicismu k romantismu. Řada jeho skladeb vyšla tiskem a doznala mimořádné obliby i mimo hranice Čech. Dodnes se hrají nejen v kostelích, ale i v koncertních síních.

Chrámové skladby

• Missa in F
• Missa II. in D
• Missa III. in Es
• Missa IV. in C
• Missa V. in B
• Missa VI. in d
• Missa VII. in F
• Missa VIII. in Es
• Missa IX. in D
• Missa X. in B
• Missa solemnis (1874)
• Missa Pastoralis in G
• Pastorální mše ku potřebě o mši půlnoční pro 4 smíšené hlasy s prův. varhan
• Kurze Pastoral-Messe für 4 Singstimmen, 2 Violinen, Flöte, 2 Horn abwechselnd mit 2 Trompeten, Pauken, Contrabass und Orgel
• Requiem in c (celkem zkomponoval 3 requiem)
• Te Deum für 4 Singstimmen, 2 Violinen, Viola, (Flöte) 2 Oboen, 2 Horn, 2 Trompeten, Pauken, Contrabass mit Cello und Orgel (dem Herrn Augustin Hanusch Kanzleidirektor)
• Co pláčete Salve - Animas (smíšený čtverozpěv bez průvodu)
• Hymni pro defunctis
• Řada dalších drobnějších skladeb (nešpory, pašije, ofertoria, graduale aj.

Světské skladby

• Smyčcový kvartet
• Pět čtverozpěvů (1850)
• Tři sbory (mužský sbor bez průvodu)
• Naše zpěvy (mužský sbor)
• Sbor po sňatku (mužský sbor)
• Má píseň, Přítel, Jaro (smíšený sbor)
• Písně

Teoretické práce

• Über die Mehrdeutigkeit der Akkorde (1846)
• Gesangschule für Sopran und Alt (1855)
• Kleine Gesangschule für eine Basstimme (1857)
• Harmonielehre (v rukopise, část publikována v roce 1872)