Václav Křížek

Václav Křížek (25. listopadu 1833 Strážov^[1] – 4. června 1881 Tábor^[2]) byl pedagog, vlastenec, politik a kulturní organizátor.

Václav Křížek
Narození	25. listopadu 1833 Strážov
Úmrtí	6. dubna 1881 (ve věku 47 let) nebo 4. června 1881 (ve věku 47 let) Tábor
Povolání	pedagog, filolog, historik, učitel, politik a muzeolog
Alma mater	Univerzita Karlova
Témata	didaktika, dějiny a slovanské jazyky
Politická příslušnost	Národní strana
citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Studium a pedagogická praxe

Vystudoval na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze dějepis a klasickou i slovanskou filologii. Pracoval jako asistent Archivu Muzea Království českého, a od mládí vynikal ve vědeckém životě – jako autor historických a jazykovědných spisů. Pět let byl profesorem na gymnáziu ve Varaždínu v Chorvatsku. Odtud odešel do Litoměřic a v létě 1862 byl ze 37 uchazečů z Čech i zahraničí o místa ředitele a pěti profesorů zastupitelstvem města zvolen ve svých 29 letech ředitelem na právě otevřeném reálném gymnáziu v Táboře (prvním s výlučně českým vyučovacím jazykem v tehdejší monarchii).

Léta ředitelská

Brzy se o táborském reálném gymnáziu a především jeho řediteli mluvilo pochvalně v celých Čechách a přijížděli studenti i z Chorvatska, Srbska a Bulharska. Zájem vyvolávalo i používání různých učebních pomůcek (map, závěsných tabulí a statistik). Za Křížkova předsednictví se konala v Táboře roku 1870 první učitelská konference o učebních pomůckách a názorném vyučování. Jeho tabule graficky znázorňující vývoj lidstva od pračlověka po současnost byla roku 1879 vystavována na etnografické výstavě v Moskvě. Mimořádná byla knihovna (vedená prof. M. Kolářem), v roce 1870 měla 5000 knih.

Prof. Křížek jako autor mluvnice jihoslovanských jazyků, učebnic dějepisu a čítanek povzbuzoval i své profesory k samostatné vědecké a badatelské práci. Vyučoval zde a objevitelsky pracoval (1863–1873) např. profesor kreslení Jakub Husník. Ředitel Křížek vlastenecky ovlivnil mnoho svých studentů – např. spisovatele Josefa Holečka, historika a literáta Jana H. Máchala, básníka a novináře Ladislava Quise.

Veřejná a politická činnost

Václav Křížek výrazně zasáhl také do života města. Sestavil první obecní rozpočet Tábora; založil spolek pro podporu chudých žáků; byl spoluzakladatelem (1870) ženského spolku „Zora“; inicioval úspěšnou žádost o zřízení místní Vyšší zemské hospodářské školy.

V letech 1867-1868 byl za Tábor poslancem Českého zemského sněmu za Národní stranu.^[3] V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo.^[4]

Byl prvním předsedou místního Klubu přátel věd a umění (1875), navrhl zřízení městského muzea (otevřeno bylo 1884). V září roku 1882 byla v budově gymnázia zasazena pamětní deska na památku čestného občana Tábora.