Václav Karel Holan Rovenský

Václav Karel Holan Rovenský (1644, Rovensku pod Kamenicí, dnes Rovensko pod Troskami – 27. února 1718 tamtéž) byl český hudební skladatel a varhaník, pracoval také jako učitel, kapelník a kameník.

Václav Karel Holan Rovenský
Základní informace
Narození	1644 České království České království
Úmrtí	27. února 1718 (ve věku 73–74 let) České království České království
Povolání	hudební skladatel, dirigent, spisovatel, varhaník, kameník, básník, pedagog a poustevník
Nástroje	varhany
Příbuzná témata	Adam Václav Michna z Otradovic, Jan Rozenplut ze Švarcenbachu
Významná díla	Capella regia musicalis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a činnost

Václav Karel Holan Rovenský se narodil v Rovensku pod Troskami, v té době nazývané podle říčky pod Kamenicí na statku „Pod strání“ do rodiny nejspíše dosti zámožného rovenského rychtáře Jana Holana. Prvního vzdělání se mu dostalo od rektora Samuela Fidelia Kutnohorského a tamějšího varhaníka Václava Peregrina Turnovského. Další vzdělání se mu dostalo na gymnáziu při jičínské koleji.

Od roku 1662 začal v Rovensku vyučovat hudbu (uváděn jako ludi magister) a v roce 1664 se stal varhaníkem v rovenském kostele sv. Václava na Týně. Na přechodnou dobu se stal varhaníkem v kostele sv. Františka v Turnově, ale po čase se vrátil do Rovenska.

Když odešel následně v roce 1668 z Rovenska do Prahy, již to byl útěk z moci vrchnosti. O tři roky později, roku 1671, se mu podařilo získat místo kapelníka a varhaníka vyšehradského kolegiátního kostela sv. Petra a Pavla.

Ani zde však nezůstal natrvalo. Někdy před rokem 1693 navštívil Řím, aby se seznámil s italskou hudbou. Na konci 90. let 17. století se vrátil do rodného kraje a našel si zde útočiště na opuštěném hradě Valdštejně jako poustevník.

Od roku 1704 žil opět v Rovensku, kde pracoval jako amatérský kameník. Známé jsou jím vytesané sluneční hodiny^[1] a jiné kamenické prvky v rovenském kostele sv. Václava. Po své smrti byl v tomto kostele pohřben.

Zříceniny hradu Valdštejn

Dílo

Jeho skladatelské dílo se zaměřuje spíše na jednodušší líbeznou melodii než na složitější v baroku oblíbený kontrapunkt. Tiskem mu vyšly dvoje pašije.

Jeho životní dílo a největší příspěvek barokní hudbě bylo vytvoření kancionálu Capella regia musicalis – Kaple královská zpěvní s předmluvou Jana Ignáce Dlouhoveského, obsahující jak Holanovy vlastní skladby, tak zejména sebrané písně jiného původu, jejichž autorství často nelze přesně určit. Kancionál vyšel tiskem v Praze roku 1693. Pro toto dílo také sám vytvořil tři mědiryty, Narození Páně, Nejsvětější Trojice a Ukřižovaný.^[2]

Bibliografie

• Pašije Ježíše Krista podle sepsání sv. Matouše, 1690
• Pašije Ježíše Krista podle sepsání sv. Jana, 1692
• Capella regia musicalis – Kaple královská zpěvní, 1693