Václav Nejtek

Václav Nejtek (23. září 1899, Moskva – 26. srpna 1958, Praha^[1]) byl český sochař.

Václav Nejtek
Václav Nejtek
Narození	23. září 1899 Moskva Ruské impérium Ruské impérium
Úmrtí	26. srpna 1958 (ve věku 58 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Městský hřbitov ve Slaném
Alma mater	Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	sochař, řezbář a výtvarník
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Náhrobek Václava Nejtka

Život

Václav Nejtek se narodil českým rodičům Eduardu Nejtkovi a jeho manželce Hubertě, rozené Hrabětové v Moskvě. Bratr Huberty Nejtkové Antonín Hrabě (1876–1940) zde byl rámařem a pozlacovačem (též uváděn jako „majitel závodu pro chrámovou výzdobu“); okolo Antonína Hraběte se soustřeďoval společenský život Čechů žijících před rokem 1917 v Rusku.^[2] Základní školní docházku absolvoval Václav Nejtek v Čechách, po jejím dokončení se vrátil ke strýci do Moskvy a vyučil se u něj řezbářem a pozlacovačem.^{[p 1][3]}

Po vyučení v Moskvě Václav Nejtek nastoupil do sochařského oddělení Uměleckoprůmyslové školy v Praze, kde byl žákem Josefa Mařatky a Bohumila Kafky, za úspěšné práce získal stipendium a na studijních cestách navštívil Itálii a Francii. Na Akademii výtvarných umění nastoupil do sochařského ateliéru k Janu Štursovi a po jeho smrti absolvoval u profesora Bohumila Kafky v roce 1928.^[4]

Byl členem Jednoty umělců výtvarných a jejích výstav se zúčastňoval pravidelně od roku 1934.^[5]

Zemřel v Praze, pochován je na městském hřbitově ve Slaném.^[6]

Rodinný život

Václav Nejtek byl ženat, s manželkou Milenou žil ve Slaném a (od nezjištěného roku) v Praze, v Bučkově ulici (dle adresáře 1937–38, dnes Rooseveltova)^[7]. Měl dceru Milenu, provdanou Kalistovou.^[8]

Dílo (výběr)

• Běžec na startu, bronz, 1921; miniatura^[9]
• Tanečnice, bronz, 1925; miniatura, oceněna na výstavě dekorativního umění v Paříži
• Pomník Bedřicha Smetany ve Slaném, bílý karrarský mramor, 1927 (signatura a letopočet jsou na soklu); odhalen 23. 9. 1928 ^[10]
• Sochařská výzdoba budovy Městské spořitelny (nyní Česká spořitelna) ve Slaném architekta Jana Rejchla; dokončena roku 1931. Vně na nároží: sousoší ženy a chlapce s pokladničkou znázorňující spořivost; další sochy uvnitř budovy.^[11]
• Mytické Objevení slaného pramene ve Slaném, v budově Městského úřadu ve Slaném^[12]
• Návrh na československou jubilejní stříbrnou dvacetikorunu, 1938; obdržel cenu, ale nebyl realizován, porota jej navrhla k zakoupení^[13][5]
• Socha sv. Vojtěcha, dřevořezba, v nice kostela františkánů Nejsv. Trojice, Slaný
• Vinařský a rybářský sloup v Ovčárech; 1943: kopie sloupu pro město Slaný^[14]
• Poprsí Antonína Dvořáka před hudební školou; slavnostně odhaleno 7. 9. 1941 v rámci dvořákovských slavností, poslední veřejné protektorátní akce s vlasteneckým zaměřením^[15]
• Náhrobní plastiky na městském hřbitově ve Slaném^[16] a na Vinohradském hřbitově
• Pamětní deska s reliéfní bustou malíře Josefa Navrátila na jeho rodném domě ve Vinařického ulici ve Slaném

Výstavy (výběr)

• 1928 – Výstava dekorativních umění v Paříži; výstava soudobého umění v Brně^[5]
• 1945–1949 – Kolektivní výstavy Jednoty umělců výtvarných a Umělecké besedy^[5]
• 1968 – Vlastivědné muzeum Slaný^[17]
• 1999 – Ke stému výročí narození uspořádalo Vlastivědné muzeum Slaný výstavu Václav Nejtek a Slaný

Galerie

• 
  Zápas, repro: Zlatá Praha 1923
• 
  Pomník Bedřicha Smetany, Slaný, 1927
• 
  Svatý Vojtěch (Pestrý týden 1938)
• 
  Kopie vinařského sloupu (1943)
• 
  Pamětní deska Josefa Navrátila, Slaný