Václav Oplt

Václav Oplt (1. října 1847 Veselá^[1] – 9. září 1935 Libochovice) byl český římskokatolický kněz, čestný kanovník Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích a arciděkan v Libochovicích.

Jeho Milost J.M. can. Msgre. Václav Oplt
Osobní arciděkan v Libochovicích Čestný kanovník litoměřické kapituly
Msgre. Václav Oplt
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	litoměřická
Znak
Osobní údaje
Datum narození	1. října 1847
Místo narození	Veselá, Rakouské císařství Rakouské císařství
Datum úmrtí	9. září 1935 (ve věku 87 let)
Místo úmrtí	Libochovice, Československo Československo
Místo pohřbení	naproti vchodu hřbitovní kaple sv. Vavřince v Libochovicích
Povolání	římskokatolický duchovní
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Tablo kněží libochovického vikariátu na poděkování za 70 let života Václava Oplta

Kněz Václav Oplt byl od roku 1883 kaplanem v Libochovicích a od roku 1894 se tam stal farářem a posléze od roku 1900 děkanem. Celkem v Libochovicích působil 52 let až do své smrti. V roce 1902 provedl rozsáhlou opravu kostela Všech svatých. Povolal také pražského malíře Josefa Mathausera, stoupence tzv. nazaretské malířské školy, který nejprve namaloval koncept obrazu "Matka Boží s českými patrony" umístěný v kapli na libochovickém děkanství a posléze zvětšeninu tohoto obrazu přenesl nad kněžiště kostela. Tato nástropní malba s členitým obrysem zpodobňuje české světce nad nimiž trůní Matka Boží s korunkou na hlavě a dítětem Ježíšem na klíně. V roce 1903 pod vedením Oplta provedli sochaři Vorel a Čapek sochařskou výzdobu kostela. Byl známý působením v dobročinných a kulturních spolcích, zažil však také útoky na umělecké artefakty. V září roku 1919 píše do pamětni knihy libochovické farnosti: "V měsíci září poškodili bohapustí nevěrci sochu sv. Jana Nepomuckého u mostu (v Libochovicích) a u Slatiny. U mostu kladivem obličej sochy poškodili, u Slatiny hlavu sochy urazili. Smutné to následky štvaní proti svaté církvi." Bezhlavá socha světce byla ze Slatiny odstraněna a přestěhována k libochovickému děkanství, kde se nachází dosud. Nevyhnul se ani tvrdé kritice z strany místního tisku, který byl politický, ale zároveň protižidovský a antikřesťanský. Za svou službu byl jmenován čestným kanovníkem katedrální kapituly v Litoměřicích, osobním arciděkanem a papežským prelátem. Pohřben je naproti vchodu hřbitovní kaple sv. Vavřince v Libochovicích.