Václav Snítil

Václav Snítil (1. března 1928 Hradec Králové – 19. července 2015 Praha) byl český houslista a hudební pedagog.^[1]

Václav Snítil
Základní informace
Narození	1. března 1928 Hradec Králové Československo Československo
Úmrtí	19. července 2015 (ve věku 87 let) Praha Česko Česko
Povolání	pedagog, houslista, vysokoškolský učitel a hudební pedagog
Nástroje	housle
Členem skupiny	Vlachovo kvarteto
Ocenění	medaile Za zásluhy II. stupeň (2003)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Václav Snítil vyrůstal v hudebním prostředí. Od osmi let získával základy houslové hry od Anny Serbouskové a již jako desetiletý účinkoval s otcovou Sokolskou filharmonií.^[2] V roce 1942 zaujal houslového virtuosa a pedagoga Jaroslava Kociana, u něhož studoval hru na housle až do profesorovy smrti v roce 1950.^[1] Souběžně studoval skladbu u Vítězslava Nováka (1946–49). V roce 1953 absolvoval u profesora Jaroslava Pekelského na AMU.^[1] Krátce působil jako koncertní mistr v Armádní opeře a v činoherním orchestru Národního divadla v Praze.

Jako sólista uvedl houslové koncerty Roberta Schumanna, K. A. Hartmanna (české premiéry) a další stěžejní díla houslové literatury. Pravidelně vystupoval na Pražském jaru. V jeho repertoáru je i řada děl soudobých skladatelů (I. Krejčího, V. Kalabise, L. Bárty, V. Sommera, J. Srnky), z nichž některá mu byla připsána. Českou soudobou hudbu propagoval na svých turné v zahraničí, například v Japonsku.

Věnoval se také komorní hře. Byl členem Vlachova kvarteta (1957–1970), které spoluzakládal^[1], působil ve Smetanově triu a v letech 1975–1988 byl uměleckým vedoucím a primáriem Českého noneta. Od konce padesátých let do roku 1969 byl houslistou souboru Ars rediviva. Jako komorní hráč i sólista uskutečnil řadu nahrávek, spolupracoval s rozhlasem a televizí.

Od roku 1964 byl profesorem pražské AMU. K jeho nejvýznamnějším žákům patřili např. Václav Hudeček, Jaroslav Svěcený a Pavel Šporcl.^[3]

Byl porotcem mezinárodních interpretačních soutěží a docentem mistrovských kurzů. Byl čestným předsedou poroty Kocianovy houslové soutěže v Ústí nad Orlicí.

Za vynikající výkony v oboru interpretace mu byl udělen titul Zasloužilý umělec (1978) a další vyznamenání. V roce 1998 byl jmenován čestným občanem rodného Hradce Králové^[1][4] a v roce od prezidenta republiky převzal Medaili Za zásluhy druhé stupně.^[1]