Václav Sochor

Václav Sochor (7. října 1855, Obora u Loun^[1] – 23. února 1935, Praha^[2]) byl český malíř, představitel oficiální malby akademického realismu.^[3]

Václav Sochor
Václav Sochor (1899)
Narození	7. října 1855 Obora u Loun Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	23. února 1935 (ve věku 79 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Cítoliby
Povolání	malíř
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Václav Sochor pocházel ze selské rodiny, jeho rodiče hospodařili ve Vlčí a v Cítolibech. Studoval v letech 1855–1857 na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Antonína Lhoty a Emanuela Roma. Jeho spolužáky a přáteli byli Mikoláš Aleš, Antonín Chittussi a Felix Jenewein.

V následujících pěti letech pokračoval ve studiu na Akademii výtvarných umění v Mnichově (1877–1882) a odtud odešel do Paříže, aby dokončil studia u Charlese E. A. Duranda, Léona Bonnata a Philippa Ralla. Stejně jako Václav Brožík pobýval v Paříži dlouhodobě a jako jeden z mála cizinců se stal členem Société Nationale des Beaux Arts. Vystavoval pravidelně na Pařížských salonech a na Světové výstavě v Paříži roku 1889, kde získal stříbrnou medaili^[4]. Přátelil se se spolužákem Theodoerem Hilšerem a s Vojtěchem Hynaisem.

Roku 1895 se vrátil do Čech a tvořil v Cítolibech. Další ateliér si zřídil roku 1907 v Praze, kde žil až do své smrti roku 1935. Své malířské dílo uzavřel již roku 1908. Je pohřben v Cítolibech. jeho pozůstalost je v archivu Národní galerie v Praze.^[5]

Rodina

• Mladším bratrem byl architekt Eduard Sochor .
• S manželkou Marií měl jedinou dceru Marii.

Dílo

Václav Sochor, Baterie mrtvých

Václav Sochor byl portrétista a malíř válečných scén, představitel francouzského akademického realismu.

• Slavnost Božího těla (olej na plátně, 5 x 8 m) zobrazuje pražské procesí, vycházející po schodišti z kostela sv. Jana Na skalce na karlovo náměstí. Namaloval je roku 1875 během svého pobytu v Cítolibech a vystavil na Světové výstavě v Paříži roku 1889, kde za něj získal stříbrnou medaili. Toto dílo pak představil na Jubilejní výstavě v Praze roku 1891 a také v Bruselu, Düsseldorfu a Drážďanech. Slavnost Božího těla je prvním monumentálním zobrazením plenérové mnohafigurové kompozice v české malbě a je nyní v majetku Národní galerie v Praze.

• Baterie mrtvých (5 x 8 m), zachycuje konec jezdectva baterie polního dělostřelectva 8. regimentu v krvavé bitvě u Hradce Králové roku 1866; obraz zakoupil císař František Josef I. pro Vojenské historické muzeum ve Vídni.^[6]. * Srážka jízdy u Střezetic u Králova Hradce (6 x 9 m), protějšek předchozího obrazu^[7], rovněž zakoupené pro Vojenské historické muzeum ve Vídni.^[8]
• Předvoj výzvědné hlídky, 1887^[9]

Kromě vojenské tematiky Václav Sochor maloval také portréty, ^[10], oltářní obrazy a akty.

• Portrét matky
• Autoportrét
• Princ Z. L.(Zdeněk Lobkowicz) (1898)
• Kněžna P. L.(Lobkowiczová) (1898)^[11]
• Pražský starosta Vladimír Srb, (1902), Staroměstská radnice (zasedací síň)
• Oltářní obraz sv. Václava, kaple sv. Václava Vlčí, novorománskou kapli projektoval Václavův bratr Eduard.
• V lázni, ženský akt (1886)
• Ležící chlapec (akt)

Výstavy (výběr)

• 1889 Světová výstava v Paříži
• 1891 Jubilejní výstava, Praha
• 1898 59. výstava Krasoumné jednoty v Praze
• 1902 bývalý posádkový kostel sv. Vojtěcha v Praze u Prašné brány
• 1928 Souborná výstava Václava Sochora, Klementinum, Praha
• 1937 Hradec Králové
• 1938 Obecní dům v Praze - souborná výstava

Galerie

• 
  Václav Sochor - Srážka jízdy u Střezetic
• 
  Václav Sochor - Dívka v kroji
• 
  Václav Sochor - Jezdec na koni
• 
  Václav Sochor - Bitva