Václav Spitzner

Václav Spitzner (23. září 1852, Beroun^[1] – 9. ledna 1907, Prostějov^[2]) byl český botanik a středoškolský profesor. Od roku 1877 vyučoval na české zemské reálce v Prostějově. Prováděl výzkum rostlinných druhů na Moravě, přičemž se specializoval především na lišejníky. Věnoval se také entomologii a geologii. Založil a vedl Klub přírodovědecký v Prostějově. Byl prvním botanikem, který psal česky o moravské květeně.

Václav Spitzner
Narození	23. září 1852 Beroun Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	9. ledna 1907 (ve věku 54 let) Prostějov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Městský hřbitov v Prostějově
Povolání	přírodovědec, entomolog, botanik, učitel, výzkumník a spisovatel literatury faktu
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Narodil se 23. září 1852 v Berouně jako syn berního úředníka.^[1] Navštěvoval gymnázium ve Slaném a v Praze a po maturitě r. 1871 nastoupil na pražskou univerzitu, kde studoval přírodní vědy, matematiku a fyziku.^[3] Roku 1877 získal učitelské místo na české reálce v Prostějově. Tam setrval do konce života.^[3]

Vedle učitelských povinností se věnoval vědecké práci. V letech 1880 až 1900 se podílel na výzkumech moravsko-slezské květeny, které prováděli Adolf Oborny a Eduard Formánek.^[4] Zaměřil se mimo jiné na vegetaci Prostějovska a na ostružiny a lišejníky v okolí Plumlova.^[5] K jeho zájmům ale patřila také geologie^[4] a entomologie.^[3]

V prosinci 1897 založil společně s entomologem Vladimírem Zoufalem a odborným učitelem Gaierem Klub přírodovědecký v Prostějově, s cílem provádět výzkum, popularizovat poznatky v českém jazyce a shromažďovat přírodniny pro potřeby školních sbírek.^[6][7] V následujících letech uspořádali řadu veřejných přednášek. V. Spitzner vykládal např. o přírodních a obchodních poměrech čajovníku,^[8] o geologických poměrech vodovodu města Olomouce^[9] a o výsledcích světového geologického výzkumu na pevnině i na mořském dně.^[10] V rámci spolku také založil a redigoval Věstník Klubu přírodovědeckého v Prostějově,^{[11][p 1]} v němž byla zveřejněna řada zdařilých prací.^[12] V klubu byl dlouholetým předsedou a čestným členem.^[3] Vedle toho působil jako dopisující člen Vlastivědného spolku musejního v Olomouci a konzervátor moravského muzejního spolku v Brně.^[3]

Byl oceňován pro obsáhlý vědecký rozhled. Vychoval řadu spolupracovníků a šířil zájem o přírodní vědy.^[3] Byl vynikajícím lokálním badatelem v oblasti botaniky.^[5] Vynikal neúnavnou pílí.^[13] Stal se prvním badatelem, který psal o moravské květeně česky.^[14] Školám věnoval množství shromážděného materiálu; například prostějovská reálka od něj dostala velký herbář.^[3] Jeho zkratku nese např. zvonek moravský – Campanula moravica (Spitzn.) Kovanda.

25. srpna 1883 se oženil se čtyřicetiletou vdovou Marií Helfertovou roz. Křepelkovou původem z Ivanovic na Hané.^[15] Zemřel náhle 9. ledna 1907 na cévní mozkovou příhodu.^[2] Byl pohřben na Městském hřbitově v Prostějově.

V září 1934 byly na jeho počest nazvány nově zřízené Spitznerovy sady na místě bývalého hřbitova u kostela sv. Petra a Pavla v Prostějově.^[16]

Spitznerovy sady v Prostějově

Dílo

Řadu prací publikoval v periodickém tisku, například v programech prostějovské reálky, v časopisech Verhandlungen des naturfr. Vereines, Časopis Matice moravské, Vlastivěda Moravy a Věstník klubu přírodovědeckého v Prostějově.^[4] Vesmír uveřejnil např. jeho návod k preparování rostlin pro herbáře (1. prosince 1887) a o poměrech na vrchu Kotouči u Štramberka (1. dubna 1889, 15. dubna 1889).

Knižně vyšly mimo jiné:

• Beitrag zur Flechtenflora Mährens und Öst.-Schlesiens: Strauch-, Blatt- und Galertflechten. Brünn 1890.
• Floristische Mittheilungen. Brünn 1893.
• Foraminifery z miocénových jílů u Čech blíže Prostějova. Prostějov 1906.
• Hrance z teras diluviálních u Berouna v Čechách. Prostějov 1906.
• (společně s H. Hostinkem) Kulmová flora od Kobeřic blíže Prostějova. Prostějov 1904.
• Květena okresu prostějovského a plumlovského. Prostějov 1887. Dostupné online.
• Květena Moravy. Brno 1898.
• Ostrůvky květeny Pontické na jižní Moravě. Brno 1890.
• Ostružiny vysočiny Drahanské. Prostějov 1893.
• Příspěvek ku květeně lišejníků moravskoslezských. Klíč k určování lišejníků křovitých, lupenitých a rosolovitých. Prostějov 1890.
• Příspěvek ku květeně okolí města Prostějova. Prostějov 1885.
• Z botanických cest dra. Eduarda Formánka na poloostrově Balkánském a na Východě. Prostějov 1900.
• Záhadné balvany křemencové na planině Drahanské. Prostějov 1902.