Vít Holubec
český televizní sportovní komentátor a novinář From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Vít Holubec (8. října 1928, Olomouc – 8. června 2013, Praha) byl český sportovní komentátor především fotbalových zápasů. Byl průkopníkem českého sportovního televizního vysílání, jeden ze tří zakládajících členů sportovní redakce Československé televize (1956) a pořadu Branky, body, vteřiny.[1]
Remove ads
Život
Již ve 13 letech se stal zpravodajem Večerního slova,[2] později přispíval i pro Lidové noviny, Svobodné slovo a Mladou frontu, v jejíž ostravské redakci se seznámil s budoucím prvním šéfredaktorem sportovní redakce Československé televize Miroslavem Hladkým.[3] V armádě psal pro Obranu lidu.
Do rozhlasu se dostal v roce 1951 na své vojenské službě, a to do redakce tehdejšího Armádního rozhlasu (tam byl jeho kolegou kupř. Josef Valchář).[4] Tam ho zastihla i pozvánka ke spolupráci s necelé dva roky existující Československou televizí. Právě Josef Valchář si ho k sobě vybral[5] jako dalšího komentátora prvního sportovního televizního přenosu v československé historii, hokejového utkání Leksandu a Prahy 11. února 1955.[6] Pro komentování televize neměli žádné teoretické poznatky ani praktické zkušenosti, řídili se jen zásadou: „Nemůžeme komentovat stejně jako v rozhlasu. Musíme být méně popisní a nesmíme být mnohomluvní.“[7]
Televizní kariéra
V březnu 1956 byla založena sportovní redakce Československé televize pod vedením šéfredaktora Miroslava Hladkého s dvěma dalšími členy, Radoslavem Siváčkem a Holubcem.[8] Jejich prvním projektem se 11. března 1956 stal pořad Branky, body, vteřiny, vysílaný tehdy jen v neděli na konci televizního programu v délce 30 až 45 minut.[9] Holubec byl zároveň moderátorem pořadu a také autorem řady jeho technických či obsahových vylepšení.[10] Byl vedle Karla Pecha také tvůrcem publicistického cyklu Škola sportovního diváka.
Na začátku 60. let se stal šéfem sportovní části nově vzniklé Hlavní redakce tělovýchovy, armády a brannosti.[11] Při reorganizaci v roce 1969 se stal zástupcem šéfredaktora Hlavní redakce tělovýchovy a motorismu ČST Praha.[12]
Kromě sportovních zpráv komentoval různé sporty, například pětkrát přenosy z olympijských her. S Milošem Zouharem komentoval z pražského studia i Zimních olympijských her v Cortině d'Ampezzo v roce 1956, což bylo poprvé, co Československá televize vysílala olympijské soutěže, a poprvé, co se uskutečnil první přímý přenos ze zahraničí na našem území.[13] V roce 1960 naopak byl u prvního vysílání olympijských her komentovaných z místa, a to na LOH 1960 v Římě.[14] Naposledy se zúčastnil LOH 1988 v Soulu, kde už ale působil jako vedoucí redakčního týmu.[15]
V komentování se ale postupně začal soustřeďovat na fotbal. Proslul svým pozdravem na úvod a závěr přenosu „Sportu zdar a fotbalu zvlášť“. Tento slogan se vryl do paměti milionů Čechů a Slováků. Vznikl z prozaických důvodů: Když se v té době přenosy druhý den dopoledne opakovaly (pro pracující z odpoledních směn), přišlo mu hloupé, aby začínal oslovením dobré odpoledne.[16]
Šestkrát komentoval Mistrovství světa ve fotbale (včetně Mistrovství světa ve fotbale 1966 v Anglii v roce 1966). Mistrovství světa 1962 v Chile, kde Československo získalo stříbro, vysílala ČST jen ze záznamů, které Holubec komentoval s Karolem Polákem.[17] Spolu byli také průvodci finále Mistrovství Evropy ve fotbale 1976 v Bělehradě.[1]
V roce 1985 komentoval z Prahy i tragické finále Poháru mistrů evropských zemí mezi Liverpoolem a Juventusem na Heyselově stadionu v Bruselu, při kterém zahynulo 39 diváků.[18]
Byl přesvědčeným a dlouholetým členem KSČ.[zdroj?] V roce 1990 měl odjet komentovat MS v kopané do Itálie, ale z morálního hlediska byl z této akce stažen.[zdroj?] V témže roce z politických důvodů z ČST odešel do penze.[zdroj?] V pozdějším období ještě vypracovával hodnocení pro šéfredaktora redakce sportu České televize Jiřího Baumruka.[19] Vrátil se též k psané žurnalistice (Lidová demokracie, Zemědělské noviny, Gól).[19]
Remove ads
Komentátorský styl
Jeho komentátorský styl je popisovaný jako úsporný a stroze věcný, až fádní, a v tomto směru byl protikladem k jeho protějšku Karolu Polákovi.[20]
Film
Zahrál si i reportéry ve filmu a televizním seriálu:
- Fotbal (1965), režisér Jaroslav Mach, hlavní role Martin Růžek
- Klapzubova jedenáctka (1967), režisér Eduard Hofman, hlavní role Jiří Sovák[21]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads