Východní Ázerbájdžán

Východní Ázerbájdžán (persky استان آذربایجان شرقی‎, ázerbájdžánsky شرقی آذربایجان / Şərqi Azərbaycan) je jednou z 31 íránských provincií. Hlavním městem je Tabríz. Provincie se nachází v severozápadní části Íránu a je součástí íránského regionu Ázerbájdžán (do značné míry odpovídající pojmu severozápadní Írán). Provincie sousedí na sever s Arménií a Ázerbájdžánem (s Nachičevanskou autonomní republikou, vnitrozemskou exklávou Ázerbájdžánu) a na východ s íránskou provincií Ardabíl, Zandžán na jih a Západní Ázerbájdžán na západ. Provincii s ostatními částmi Íránu a sousedními zeměmi spojuje jemná síť silnic a železnic. Východním Ázerbájdžánem prochází také íránsko-arménský plynovod uvedený do provozu 19. března 2007.

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Východní Ázerbájdžán
Geografie
Hlavní město	Tabríz
Souřadnice	38°4′36″ s. š., 46°16′48″ v. d.
Rozloha	45 650 km²
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	4 018 000
Hustota zalidnění	88 obyv./km²
Jazyk	perština (oficiální), ázerbájdžánština, arménština, kurdština
Národnostní složení	Azerové, Arméni, Kurdové
Náboženství	křesťanství, islám
Správa regionu
Stát	Írán Írán
Nadřazený celek	Írán
Druh celku	provincie
Podřízené celky	23 šáhrestánů (krajů/podprovincií)
Oficiální web	ostan-as.gov.ir
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Provincie Východní Ázerbájdžán se nachází v severozápadním Íránu mezi 36° 43' a 39° 42' severní šířky a 45° 5' a 48° 56' východní délky. Rozkládá se na ploše přibližně 45 651 km². Žijí zde přibližně čtyři milióny obyvatel, hustota osídlení tak činí 88,02 obyvatel na km².^[1]

Provincie se rozkládá ve východní části Ázerbájdžánské plošiny, která je součástí Íránské vysočiny (Íránské plošiny). Nejvyšším vrcholem je hora Sahand o výšce 3 722 m ležící na jih od Tabrízu. Hory se rozkládají na 71 % území a využitelná půda tvoří 29 % země.

Podnebí

Podnebí provincie je subtropické (vlhké subtropické) – středomořské kontinentální i chladné a polosuché. Klima nížinných oblastí ovlivňují mírné větry od Kaspického moře. Teploty se pohybují do 8,9 °C v Tabrízu, 20 °C v Maraqehu a v zimě klesají přinejmenším k -10 až -15 °C v závislosti na teplotách v daném roce. Ideální období pro návštěvu provincie jsou jarní a letní měsíce.^[2]

Demografie

Jazyk a etnický původ

Většina obyvatel jsou etničtí Azerové neboli Ázerbájdžánci, kteří mluví turkickým jazykem příbuzným turečtině.^[3]

Rozsáhlé oblasti severovýchodně a severozápadně od Mijány obývají šíité, turkicky mluvící Šekkākové.^[3]

V Karadžadu (dnešním Arasbaránu), tedy v oblasti mezi řekou Aras a pohořím Sabalan, žije šest šíitských, turkicky mluvících kmenů kurdského původu: Chalabianlu, Muhammadkhanlu, Hajialilu, Hassenbeiglu, Husseinkhanlu a Qarachorlu.^[3]

V Kalkal, tedy v oblasti mezi pohořím Bozgus a řekou Kyzyluzen, žije sedm šíitských, turkicky mluvících kmenů kurdského původu: Delikānlu, Kolukjānlu (odnož Šekkāk), Šaṭrānlu (rovněž odnož Šekkāk), Aḥmadlu, Šādlu, Rašvand a Māmānlu.^[3]

Populace

Při celostátním sčítání lidu v roce 2006 žilo v provincii 3 603 456 obyvatel, při následujícím sčítání lidu v roce 2011 bylo napočítáno 3 724 620 osob v 1 085 455 domácnostech, při sčítání lidu v roce 2016 žilo v provincii 3 909 652 obyvatel v 1 223 028 domácnostech.^[4]

Populace^[4]

Rok	1986	19961025a25. října 1996	20061025a25. října 2006	20111024a24. října 2011	20160924a24. září 2016	20200921a21. září 2020
Východní Ázerbájdžán	3 077 882	3 325 540	3 603 456	3 724 620	3 909 652	4 051 000
Írán		60 055 488	70 495 782	75 149 669	79 926 270	84 038 000

Administrativní uspořádání

Dělení provincie na šáhrestany (okresy – správní obvody)

V roce 2010 se provincie dělila na 23 šáhrestánů (okresů – správních obvodů). Mezi jinými jimi byly Ahar, Adžabšír, Bostan Abad, Bonab, Čarojmak, Tabríz, Džolfa, Sarab, Šabestar, Kalejbar, Maragha, Marand, Malekan, Mijana, Heris a Haštrúd.

Počet šahrestanů se naposledy rozšířil v roce 2010, kdy byl vytvořen 23. okres, když se od okresu Kalejbar oddělil okres Khoda Afarin, do té doby se jejich počest v posledních desetiletích zvyšoval neustále.

Největší města

Nejlidnatější města

Pořadí	Město	Obyvatel (2006)
1.	Tabríz	1 398 060
2.	Maragha	149 929
3.	Marand	114 841
4.	Mianeh	89 796
5.	Ahar	86 760
6.	Bonab	76 610
7.	Sarab	42 335
8.	Azarshahr	36 801
9.	Hadischahr	28 555
10.	Adschabschir	26 847
11.	Sardrud	24 932
12.	Malekan	24 680

Univerzity

• Technologická univerzita v Sahandu (Sahand University of Technology)
• Tabrízská univerzita lékařských věd (Tabriz University of Medical Sciences)
• Tabrízská univerzita Tarbiat Moallem (Tabriz University of Tarbiat Moallem)
• Univerzita v Tabrízu (University of Tabriz)
• Islámská Azadova univerzita v Bonabu (Islamic Azad University of Bonab; IAUB)
• Islámská Azadova univerzita v Tabrízu (Islamic Azad University of Tabriz; IAUT)
• Islámská Azadova univerzita v Shabestaru (Islamic Azad University of Shabestar; IAUSHAB)
• Islámská Azadova univerzita v Maraghehu (Islamic Azad University of Maragheh; IAUMAR)
• Islámská Azadova univerzita v Miyanehu (Islamic Azad University of Miyaneh; IAUM)
• Islámská umělecká univerzita v Tabrízu (Tabriz Islamic Art University)
• Azarbajdžánská univerzita Šahída Madáního (Azarbaijan Shahid Madani University, dříve Tabriz University of Tarbiat Moallem, či Azarbaijan University of Tarbiat Moallem)
• Univerzitní vysoká škola Nabi Akram (University College of Nabi Akram; UCNA)