Věnceslav Černý

Věnceslav Černý (27. ledna 1865, Staré Benátky^[1], nyní součást Benátek nad Jizerou – 15. dubna 1936, Mladá Boleslav^[2]) byl český malíř, ilustrátor a loutkař.

Věnceslav Černý
Věnceslav Černý před r.1899
Narození	27. ledna 1865 Staré Benátky Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	15. dubna 1936 (ve věku 71 let) Mladá Boleslav Československo Československo
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	malíř
Podpis
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Nejprve studoval na pražské Akademii výtvarných umění u prof. Františka Čermáka a Antonína Lhoty, později i na akademii (Akademie der bildenden Künste) ve Vídni u prof. Christiana Griepenkerla. Střídavě žil v Praze, v Mladé Boleslavi a v lázních Železnice.

Rodinný život

Byl ženat, s manželkou Marií, rozenou Jechovou (1874–?) měl syna Aleše (1895–?) a dceru Květuši (1898–?).^[3]

Zemřel v nemocnici v Mladé Boleslavi, pohřben byl v Železnici.^[2]

Dílo

Téměř výhradně se věnoval ilustraci, jak knižní (především dobrodružné knihy), tak i časopisecké (Světozor, Zlatá Praha). Kromě toho se zabýval i historickými, zejména bitevními motivy, v podobě kreseb i velkých olejomaleb.

Byl oblíbeným ilustrátorem mnoha pražských nakladatelství (např. Kvasnička a Hampl, Alois Hynek, Toužimský a Moravec nebo Josef R. Vilímek), v jejichž vydáních ilustroval zejména knihy Lidije Aleksejevny Čarské, Františka Josefa Čečetky, Aloise Jiráska, Karla Maye a Henryka Sienkiewicze. Vyzdobil rovněž vydání pamětí italského dobrodruha Giacoma Casanovy a v letech 1893 až 1909 ilustroval šestnáct knih Julesa Verna.

Posmrtná pocta

• Pamětní deska Věnceslava Černého je v Železnici, na domě, kde žil a pracoval.^[4]

Galerie

• 
  Čechové dobyli Říma roku 1083
• 
  Svatý Václav vyjíždí v čele blanických rytířů z hory (1898)
• 
  Śestnáct albatrosů (kol.1920)
• 
  Hold moři
• 
  Ctirad a Šárka