Věnceslava Hrdličková

Věnceslava Hrdličková, též Věna^[1] (15. září 1924 Praha – 20. ledna 2016 Praha^[2]), byla přední česká sinoložka a japanoložka.^[3]

doc. PhDr. Věnceslava Hrdličková, CSc.
Rodné jméno	Věnceslava Stunová
Narození	15. září 1924 Praha
Úmrtí	20. ledna 2016 (ve věku 91 let) Praha
Povolání	japanoložka, sinoložka, spisovatelka a překladatelka
Alma mater	Univerzita Karlova
Témata	japanologie, překlad a sinologie
Ocenění	Řád vycházejícího slunce se zlatými paprsky s rozetou
Manžel(ka)	Zdeněk Hrdlička
multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Profesní život

Věnceslava Hrdličková v roce 1950 vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde získala i doktorát filozofie, v roce 1967 titul kandidát věd a v počátkem devadesátých let i docenturu.

Profesně se zajímala především o čínskou a japonskou orální literaturu, či estetiku čínských a japonských zahrad.

Rovněž dostala řadu ocenění, například 1994 jí byla udělena zlatá plaketa F. Palackého AV ČR za zásluhy ve společenských vědách^[3][4] v 1995 zlatá medaile Masarykovy akademie umění^[3] či Řád vycházejícího slunce, který jí udělil japonský císař v roce 2006 za zásluhy v oblasti šíření japonské kultury v České republice.^[2]

Publikace

• Dějiny čínské klasické literatury (1980)
• Příběhy o soudci Ookovi (1984)
• Démonova flétna (1989)
• Umění japonských zahrad, Praha (1996) spolu se Zdeňkem Hrdličkou
• Smích je mým řemeslem (1997) spolu se Zdeňkem Hrdličkou
• Umění čínských zahrad (1998) spolu se Zdeňkem Hrdličkou
• Moudrost staré Číny (2002)
• Nejkrásnější čínské příběhy (2005)
• Podivuhodný svět bonsají (2008), spolupráce P. Herynek, ilustrace Miroslav Pinc, foto Zdeněk Thoma