Větrovy

část města Tábor From Wikipedia, the free encyclopedia

Větrovymap
Remove ads

Větrovy (německy Wietrow) jsou vesnice, část města Tábor ve stejnojmenném okrese v Jihočeském kraji. Leží tři kilometry jihozápadně od Tábora. Rozptýlené domky se rozkládají na návrší ve výši 525 metrů. V minulosti bývaly označovány jako obec u Tábora, ale vždy byly jen osadou.

Stručná fakta Lokalita, Charakter ...

Větrovy jsou spojeny s Táborem linkou městské hromadné dopravy číslo 30, v dosahu (500 metrů severně) je také železniční zastávka Horky na trati Tábor–Bechyně. Na jihozápadním okraji vesnice se nachází Zoologická zahrada Tábor-Větrovy.

Remove ads

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1714.[3]

V době třicetileté války bylo návrší, na kterém se vesnice nachází, obsazeno vojsky císařského generála Baltasara Marradase. V té době je zde zmínka o třech roztroušených samotách, ale o jejich majiteli prameny neuvádějí žádné informace. Název Větrovy se začal používat až v 18. století, kdy osada příslušela k želečskému panství. Zprvu se zde uvádí šest chalup. Osadníci byli drobní zemědělci, neboť o „osedlaných gruntech“ (lánech) zde není zmínka. Původní chalupy se nacházely v části dnes zvané dolní Větrovy.

Počet domkářů se v průběhu 18. století rozrostl na dvanáct. Během sčítání lidu v roce 1869 už Větrovy měly 25 čísel popisných[4] a 172 obyvatel. Postupně se pomalu rozrůstala na 31 domů a 194 obyvatel[5] v roce 1900 a na 37 čísel popisných[6] v roce 1921. V době Protektorátu Čechy a Morava byly Větrovy součástí tzv. Velkého Tábora, ale v roce 1945 došlo k jejich opětovnému oddělení.

Remove ads

Obyvatelstvo

Další informace Rok, Počet obyvatel ...

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1850–1879 Větrovy byly osadou obce Libějice v okrese Tábor. V letech 1880–1960 byly osadou obce Radimovice u Želče v okrese Tábor. V letech 1961–1971 byly částí obce Horky v okrese Tábor. Od 26. listopadu 1971 jsou částí města Tábor ve stejnojmenném okrese, kdy se konaly městské volby.[9]

Hýlačka

Thumb
Nová rozhledna z roku 2015

Na západní straně návrší se nalézá nejvyšší bod (525 metrů), jenž byl pojmenován Na Hylačce.

  • Koncem 19. století zde byl umístěn triangulační kámen,
  • v roce 1920 byla na místě postavena osmnáct metrů vysoká Rozhledna svobody, financována Klubem českých turistů v Táboře. Za dobrého počasí byl z rozhledny výhled po jihočeském kraji až k Novohradským horám. Výhled však byl postupně omezován okolo rostoucím lesíkem, který rozhlednu přerostl. Dne 1. ledna 2012 v ranních hodinách vyhořela a následně byly její zbytky strženy.
  • Dne 12. ledna 2012 zahájil Klub českých turistů sbírku na výstavbu nové rozhledny. V roce 2012 se uskutečnila architektonická soutěž o novou podobu rozhledny. Zvítězil v ní návrh betonové stavby, avšak kvůli pořizovací ceně byl v květnu 2013 KČT upřednostněn projekt vzdušné ocelové konstrukce, který v soutěži obsadil 3. místo. 
  • S výstavbou bylo započato v březnu 2015 a celá stavba byla slavnostně otevřena 1. srpna 2015.
  • Celková výška ocelové rozhledny s dvojicí sloupů je 35,6 metru. Na vyhlídkovou plošinu ve výši 25 metrů vede devítiramenné schodiště se 136 schody.
Remove ads

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads