Vaira Vīķe-Freibergová

Vaira Vīķe-Freibergová (nepřechýleně Vīķe-Freiberga; * 1. prosince 1937 Riga) je bývalá lotyšská prezidentka. Byla celkově 6. osobou v úřadu prezidenta Lotyšska a první ženou vykonávající tuto funkci (stala se i první prezidentkou ve všech postkomunistických zemích). Prezidentkou byla dvě funkční období - poprvé byla zvolena v roce 1999 a znovuzvolena v roce 2003. Jejím nástupcem v úřadu se stal Valdis Zatlers, který byl zvolen 31. května 2007.

Vaira Vīķe-Freibergová
Vaira Vīķe-Freibergová (2004)
6. prezidentka Lotyšska
Ve funkci: 8. července 1999 – 7. července 2007
Předchůdce	Guntis Ulmanis
Nástupce	Valdis Zatlers
Stranická příslušnost
Členství	nezávislá
Narození	1. prosince 1937 (87 let) Riga, Lotyšsko
Choť	Imants Freibergs
Alma mater	Victoriina universita McGillova univerzita Torontská univerzita
Profese	politička, psycholožka a vysokoškolská učitelka
Ocenění	Cena Marcela Vincenta (1992) Velká medaile Lotyšské akademie věd (1997) velkokříž Řádu tří hvězd (1999) velkokříž Řádu svatého Olafa (2000) Velkokříž Řádu Vitolda Velikého (2001) … více na Wikidatech
Podpis
Commons	Vaira Vīķe-Freiberga
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Vaira Vīķe-Freibergová emigrovala s rodiči po druhé světové válce. Vyrůstala v uprchlických táborech v Německu, studovala v Maroku a Kanadě. Od roku 1965 byla profesorkou psychologie na univerzitě v Montréalu. Počátkem 80. let 20. století nejdříve pracovala ve Vědecké výzkumné skupině pro NATO v Kanadě, potom byla zástupkyní šéfa Kanadské vědecké rady. Od roku 1998 opět žije v Lotyšsku. V roce 1999 byla zvolena prezidentkou až po náročném sedmikolovém volebním klání v lotyšském parlamentu, v němž porazila i kandidáta tehdejší vládní strany Lotyšská cesta, Valdise Birkavse.

Je vdaná, má dvě děti. Hovoří plynně anglicky, francouzsky, německy a španělsky.

Českou republiku navštívila jako prezidentka třikrát: 27. –31. července 2000 (pracovní návštěva), 1.–3. května 2002 (setkání prezidentů pobaltských států a České republiky), 8.–10. října 2006 (účast na konferenci Forum 2000 „The Dilemmas of Global Co-Existence”)^[1]

Vyznamenání

Stát	Stuha	Název	Datum udělení
Ázerbájdžán Ázerbájdžán		Řád přátelství[2]	2015, 25. června
Belgie Belgie		velkokříž Řádu Leopolda	2007
Bulharsko Bulharsko		Řád Staré planina I. třídy	2003
Estonsko Estonsko		Řád kříže země Panny Marie I. třídy s řetězem[3]	2000, 27. dubna
		Řád bílé hvězdy I. třídy s řetězem[4]	2005, 5. prosince
Finsko Finsko		velkokříž s řetězem Řádu bílé růže[5]	2001
Francie Francie		velkokříž Řádu čestné legie	2001
Itálie Itálie		velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku[6]	2004, 8. dubna
Japonsko Japonsko		velkokříž Řádu chryzantémy	2007
Kypr Kypr		velkokříž s řetězem Řádu Makaria III.	2007
Litva Litva		velkokříž Řádu Vitolda Velikého se zlatým řetězem[7]	2001, 13. března
Lucembursko Lucembursko		velkokříž Řádu Adolfa Nasavského	2006
Maďarsko Maďarsko		velkokříž s řetězem Záslužného řádu Maďarské republiky	2001
Malta Malta[8]		Národní řád za zásluhy	2004, 16. února
		Řád Xirka Ġieħ ir-Repubblika	2006, 19. června
Německo Německo		velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo	2003
Norsko Norsko		velkokříž Řádu svatého Olafa	2000
Polsko Polsko		Řád bílé orlice[9]	2003
		velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky[10]	2005
Portugalsko Portugalsko		velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha[11]	2003, 29. května
Rumunsko Rumunsko		velkokříž s řetězem Řádu rumunské hvězdy	2001
Řecko Řecko		velkokříž Řádu Spasitele	2000
Slovensko Slovensko		Řád bílého dvojkříže I. třídy	2005
Slovinsko Slovinsko		Řád svobody Slovinské republiky ve zlatě	2002
Spojené království Spojené království		čestný rytíř velkokříže Řádu lázně[12]	2006
Španělsko Španělsko		velkokříž s řetězem Řádu Isabely Katolické[13]	2004
Švédsko Švédsko		Řád Serafínů	2005
Ukrajina Ukrajina		Řád knížete Jaroslava Moudrého I. třídy	2006
Québec Québec		důstojník Národního řádu Québecu	2006