Vanské jezero

Vanské jezero (turecky Van Gölü, arménsky Վանա լիճ, Vana lič̣) je slané bezodtoké jezero mezi provinciemi Van a Bitlis ve východním Turecku. Nachází se na Arménské náhorní plošině. Původ kotliny jezera je tektonický, ale kotlina byla uzavřena proudy lávy ze sopek Nemrut a Süphan Dağı na severním a západním břehu. Má rozlohu 3713 km².^[1] Je 120 km dlouhé a 80 km široké. Dosahuje maximální hloubky 457 m. Leží v nadmořské výšce 1646 m.^[1]

Vanské jezero
Jezero z vesmíru
Poloha
Světadíl	Asie
Stát	Turecko Turecko
Provincie	Van, Bitlis
Zeměpisné souřadnice	38°38′ s. š., 42°49′ v. d.
Rozměry
Rozloha	3713 km²[1]
Délka	120 km
Šířka	80 km
Objem	607 000 hm³
Max. hloubka	457 m
Ostatní
Typ	tektonicko-sopečný
Nadm. výška	1646[1] m n. m.
Přítok vody	Bendimahi, Zilan, Karasu, Micinger
Sídla	Van, Tatvan
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vodní režim

Do jezera ústí řeky Bendimahi, Zilan, Karasu, Micinger a nemá žádný odtok. Jezero částečně zmírňuje klima sousedních hor.

Vlastnosti vody

Slanost vody je 19,1 ‰.

Lodní doprava

Na jezeře je rozvinutá místní lodní doprava. Od roku 1970 přes jezero funguje trajekt, díky kterému je možné železniční spojení Turecka s Íránem.

Osídlení pobřeží

Na břehu leží města Van a Tatvan. Obyvatelstvo na pobřeží se živí rybolovem a produkcí soli. Oblast jezera Van má dlouhé kulturní a rovněž náboženské dějiny. Na jezeře se nachází významný a historicky hodnotný arménský kostel Svatého kříže z 10. století vybudovaný na ostrově Akdamar.^[2]