Vasa

Tento článek je o švédské válečné lodi. O švédské a polské královské dynastii pojednává článek Vasa (dynastie).

Vasa je švédská válečná loď postavená v letech 1625–1628 nizozemským stavitelem Henrikem Hybertssonem na příkaz krále Gustava II. Adolfa. Byla pojmenována po vládnoucí dynastii Vasa. Její vrak vyzvednutý v roce 1961 je nyní umístěn ve vlastním muzeu ve Stockholmu.

Vasa v muzeu
Základní údaje
Typ	Královská válečná loď
Zahájení stavby	1625
Uvedena do služby	10. srpna 1628
Osud	Potopena 10. srpna 1628 Vyzvednuta 24. dubna 1961 Nyní ve vlastním muzeu ve Stockholmu
Takticko-technická data
Výtlak	1 300 t
Délka	47,7 m (na úrovni hladiny) 69 m (od přídě na záď)
Šířka	11,2 m (na úrovni hladiny)
Ponor	4,8 m
Pohon	plachty: přibližně 1200 m²
Posádka	137 námořníků 300 vojáků
Výzbroj	48 děl 24liberních 8 děl tříliberních 2 děla jednoliberní 6 moždířů

Muzeum Vasa

Stavba

Na stavbě lodi pracovalo pod vedením stavitele Henrika Hybertssona asi 400 lidí. Měla být jednou z největších a nejlépe vyzbrojených lodí své doby a reprezentovat královskou moc. Plány lodě byly změněny ještě v průběhu prací. Přání krále postavila stavitele před obtížný technický problém, který se mu nepodařilo plně vyřešit. Vysoká bohatě zdobená nástavba se dvěma dělovými palubami a neobvykle vysokým počtem děl snižovala stabilitu lodě. Proto byla na její dno umístěna běžná balastní zátěž (kameny), jejíž množství mělo být ještě zvýšeno.

První plavba

Trasa krátké plavby Vasy

Na svou první plavbu vyplula Vasa dne 10. srpna 1628 v doprovodu několika dalších lodí. Vypálila jednu slavnostní salvu a když opouštěla přístav, zasáhly ji postupně dva poryvy větru. Prvnímu ještě dokázala odolat, při druhém se ale naklonila tak, že otevřenými dělovými střílnami do ní vnikla voda a Vasa se potopila.^[1] Loď se plavila přibližně 1500 metrů a na její palubě zahynulo nejméně 30 členů posádky.^[1]

Příčiny katastrofy

Ke katastrofě Vasy vedla řada dílčích příčin. Stabilita lodi byla zhoršena dodatečnými změnami konstrukce na přání krále Gustava Adolfa. Dále pak nedostatečná balastní zátěž (cca 1/3 nutného balastu) a rovněž okolnost, že kryty střílen děl byly otevřeny. Podíl viny na katastrofě nesou admiralita a rovněž kapitán Söfring Hansson, který potopení Vasy přežil. Hansson byl nejprve uvězněn, avšak později propuštěn a vyšetřování skončilo bez konkrétních závěrů.^[2]

Vyzvednutí

Vasu objevil v roce 1956 soukromý průzkumník Anders Franzén. Byla zachovalá v pozoruhodně dobrém stavu. V Baltském moři se nevyskytuje šášeň lodní, která jinde napadá a likviduje dřevěné lodní vraky. Na hladinu byla vyzvednuta 24. dubna 1961. Spolu s ní i 14 000 dřevěných předmětů včetně 700 soch. Mimo jiné byly ve vraku také nalezeny ostatky 12 osob, z toho dvou mladých žen.^[1]

Kuriozitou byla vyzvednutá socha běžce, nápadně podobná soše Paava Nurmiho, která stojí před Olympijským stadionem v Helsinkách. Nakrátko se stala pro švédské archeology malou záhadou. Ve skutečnosti ji ale nedlouho před vyzvednutím na loď umístila skupina finských studentů.^[3][4]

Konzervace vraku

Dřevo, které leželo po několik století v mořské vodě, musí být po vyzvednutí konzervováno. Ke konzervaci byl použit polyethylenglykol, který prostupuje dřevem a postupně v něm nahrazuje vodu. Proces konzervace trval několik let. V době, kdy Vasa ležela na mořském dně, se ve dřevě nahromadilo množství síry, která nyní reaguje s kyslíkem, vzniká kyselina sírová a ta dřevo dále poškozuje. Stále jsou zkoumány možnosti dlouhodobého uchování vraku.