Velemlokárium
pavilon v Zoo Praha From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Velemlokárium je název unikátního chovatelsko-expozičního pavilonu v dolní části Zoo Praha, který byl zpřístupněn v květnu 2014. Jedná se o první stavbu svého druhu na světě, jelikož jde o samostatnou budovu určenou zejména pro chov největších obojživelníků světa – velemloků čínských. Navíc prezentuje také kulturní kontext.
Tradice velemloků čínských v Praze je spojená s chovem v Havlíčkových sadech ve 30. letech 20. století a dále pak od 50. let 20. století s dlouhodobým pobytem dvou jedinců v prostorách Přírodovědecké fakulty UK v Praze ve Viničné ulici. Poslední jedinec zde uhynul v roce 2001. Oba tito velemloci byli darem Číny pražské zoo, do zoo se však nikdy nedostali.[1] Na PřF UK však byli inspirací pro cenu Studentský velemlok.[2] První zvířata tohoto druhu přišla do areálu Zoo Praha až v souvislosti s výstavbou této expozice.
Remove ads
Stavba a výstavba
První úvahy na vznik samostatné expozice pro velemloky čínské vznikly již na přelomu let 2009 a 2010.[3] K vlastní výstavbě došlo v letech 2012 až 2014.[4] V roce 2013 zatopila v tu chvíli takřka dokončený pavilon povodeň.
Pavilon je uzpůsoben tak, aby byla možná bezproblémová evakuace zvířat a minimální škody při příchodu povodně. Je také nízkoenergetickou stavbou, která je zasypána zeminou tak, aby vytvářela pocit zatravněného kopce, nikoliv klasické budovy.[3] K dispozici je vlastní vrt a tepelné čerpadlo.[5]
Remove ads
Části pavilonu
Expozice velemloků
Unikátní řešení pavilonu spočívá v prezentaci zvířat v soustavě nádrží, které imitují čínskou (pod)horskou řeku. Dvě nádrže umožňují pohled na velemloky svrchu, jedna zespoda a dvě z boku. Právě v největší z nádrží s bočním pohledem je umístěn také největší velemlok Karlo. Nádrže jsou po obvodu členité, s řadou převisů a skrýší, které umožňují napodobit stanoviště velemloků při březích ve volné přírodě. Vše je zasazeno do umělých skal s vegetací, která je nasvícena speciálními reflektory.[5]
V pavilonu se v návštěvnických hodinách mění denní a noční režim tak, aby bylo možné pozorovat zvířata za různých světelných podmínek. V noci jsou totiž velemloci aktivnější.[6]
Zázemí
Pro návštěvníky nepřístupná část budovy skrývá zázemí (přibližně třetina pavilonu[5]), kde se nachází pět nádrží s boudičkami (nahrazujícími dutinu pod břehem), které je možné propojit do „potoka“. V době rozmnožování totiž potřebují putovat proti proudu.[5] Celkově v pavilonu fungují čtyři filtrační okruhy. Z toho tři zajišťují potřebnou kvalitu a okysličení vody pro citlivé velemloky.[4] a další zajišťuje čištění návštěvnických nádrží, kam se zvířata nedostanou. Filtrace má tři stupně: pískový filtr, biologická filtrace a ošetření ultrafialovým zářením.[5] Důležitou součástí je taktéž počítačem řízené tepelné čerpadlo, které zajišťuje správnou teplotu vody v nádržích. Ta je v průběhu roku měněna tak, aby imitovala situaci v přírodě.
Doplňkové expozice
Pavilon se snaží propojit svět přírody a velemloků se světem lidí zejména tím, že představuje román Karla Čapka Válka s mloky. Přestože Čapkovi mloci žijí v moři, tedy v jiném prostředí než velemloci čínští, je právě inspirace tímto druhem u zmíněného literárního díla zřejmá. Návštěvník má možnost využít audiokoutku – posadit se do dvou křesel se sluchátky a poslechnout si úryvky z Války s mloky, které v češtině namluvil herec Jiří Lábus.[6] K dispozici jsou však i úryvky namluvené v cizích jazykových mutacích. V zadní části jednosměrně přístupného pavilonu se nachází model velemloka v životní velikosti. Soustavu prvků v této části stavby doplňují dvě expozice pro vzácně chované plazy stejné oblasti: hady a želvy. K dispozici je také ovladatelná obrazovka, díky níž se lze sledovat velemloka z dalšího úhlu pohledu.
Remove ads
Pavilon v číslech
Chované druhy
- velemlok čínský
- chřestýšovec mangšanský
- želva dlaždicovitá – jediný expoziční chov v evropských zoo[7]
Velemloci v pavilonu
- Karlo – samec, narozen na počátku 70. let 20. století[8], největší velemlok v Evropě – v době otevření pavilonu 155 cm a 26,5 kg.[6] V prosinci 2015 naměřeno 158 cm a 35 kg, podle čehož by mohl být i největším žijícím velemlokem světa.[9] Historický rekord v délce velemloka zapsaný v Guinnessově knize rekordů je 180 cm (s váhou 65 kilogramů).[9] Karlo byl původně v roce 2014 zapůjčen z německého Staatliches Museum für Naturkunde v Karlsruhe na dobu rekonstrukce jejich nádrže.[6] Nakonec byl ponechán v Praze natrvalo.[9] V prosinci 2024 oznámila pražská zoo Karlův úhyn ve věku cca 47 let a při dosažených rozměrech 161 cm délky těla a úctyhodné hmotnosti 38,8 kg.[10]
- Šmíca – samec[11], dle původních předpokladů samice, narozen 1995; příjezd 2014 z rakouské Aquazoo Schmiding; v době otevření pavilonu v květnu 2014 105 cm[12], v prosinci 2015 110 cm a 14 kg[9]. Po sedmi letech v zázemí pražského pavilonu je v prosinci 2024 přesunut místo uhynulého Karla do hlavní expozice, kde mohou návštěvníci obdivovat rozměry 144 cm délky a 32 kg hmotnosti.[13]
- Natali – samec, narozen 1995; příjezd 2014 z německého Berlína; v době otevření pavilonu v květnu 2014 134 cm[12], v prosinci 2015 137 cm a 25 kg[9].
- Ostatní – v roce 2012 přicestovaly tři desítky mláďat[8] o délce 20 až 30 cm z chovné stanice v Koreji[14]. Největší z nich (v době otevření pavilonu již 60 a více centimetrů) pojmenováni v souvislosti s Čapkovým dílem Andy (samec[15]) a Boleslav Jablonský (samice[11]).[6]
Remove ads
Zajímavosti
- V souvislosti s otevřením pavilonu se konala výstava zajímavých vydání Války s mloky.[15]
- U příležitosti otevření pavilonu byla Válka s mloky také pražské zoo vydána v knižní a komiksové podobě.
- Slavnostní zpřístupnění pavilonu proběhlo za účasti tehdejšího primátora hl. města Prahy Tomáše Hudečka či prof. Ivana Horáčka a prof. Daniela Frynty z Přírodovědecké fakulty UK.[16]
Reference
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads