Velikonoční jízda

Velikonoční jízdy, také Jízdy křižáků či Jízda kolem osení (hornolužickosrbsky Jutrowne jěchanje, také Křižerjo, německy Osterreiten, také Kreuzreiten) jsou starý velikonoční zvyk, který se do současnosti dochoval především v německé Lužici, Horním Slezsku^[1] a také na dvou místech v Česku: v Lukavci v českém Slezsku a v Mikulášovicích ve Šluknovském výběžku (tradice obnovena roku 2011).^[2][3] Podobnou jízdou s žehnáním a průvodem koní (ale nesouvisející s Velikonocemi) je jízda sv. Linharta v pošumavském Uhlišti.

Velikonoční jízda v klášteře Mariina Hvězda (Marienstern, Panschwitz-Kuckau)

Popis

Původ tradice velikonočních jízd je v pohanských oslavách příchodu jara a žehnání úrody. Křesťanství tuto tradici převzalo a přeměnilo ji v oslavu zmrtvýchvstání Krista. Pro jízdy je typické procesí jezdců na koních v různě zdobených oblecích s cylindry na hlavách. Počty jezdců se různí, v největších bývá i několik stovek jezdců. Jezdci se sejdou před kostelem, kde dostanou požehnání, a spolu s průvodem věřících se vydají na průvod obcí (nebo mezi obcemi) za zpěvu písní.^[4]

Procesí

V současnosti jezdí 5 procesí v Horní Lužici (z toho u 4 z nich jedou jezdci ze dvou obcí proti sobě a po cestě se potkají) a 2 v Česku:

• Ralbice-Róžant (Ralbicy-Róžant) – Wittichenau (Kulow)
• Crostwitz (Chrósćicy) – Panschwitz-Kuckau (Pančicy-Kukow)
• Radibor (Radwor) – Storcha (Baćoń)
• Nebelschütz (Njebjelčicy) – Ostro (Wotrow)
• Budyšín (Budyšin/Bautzen) – Radibor (Radwor) – bez setkání obou skupin
• Lukavec
• Mikulášovice – tradice ukončena 1938 nacisty, obnovena 2011

Galerie

• 
  Jízda v klášteře Marienstern na historickém snímku
• 
  Průvod jezdců v Mikulášovicích (2017)
• 
  Velikonoční pěvci u kříže v Mikulášovicích (2017)
• 
  Jízda v Nebelschütz (2007)
• 
  Jízda v Ostritz (2015)
• 
  Jízda v Miltitz (2011)
• 
  Předválečný prapor velikonočních jezdců v lobendavském kostele (2017)