Velká Hejšovina
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Velká Hejšovina[1] (polsky: Szczeliniec Wielki, německy Große Heuscheuer) je nejvyšším vrcholem Stolových hor. Nachází se na jihu Polska, necelé dva kilometry od hranic s Českou republikou, v západní části kladského výběžku v Dolnoslezském vojvodství. Patří mezi vrcholy Koruny hor Polska. Hora i sousední nižší vrchol Malá Hejšovina leží na území polského Národního parku Stolové hory. Velká Hejšovina byla již od roku 1957 přírodní rezervací.[2]
Remove ads
Geologická charakteristika
Velká Hejšovina je, podobně jako další vrcholy Stolových hor a sousední Broumovské vrchoviny, tvořena z kvádrových pískovců svrchní křídy s vložkami slínovců a vápenců. Jedná se o druhohorní sedimenty mořského původu.
Vrcholová část
Na protáhlém temeni hory se na území asi 25 ha nacházejí četné pískovcové skalní tvary (skalní bludiště, skalní město). Na severní straně byla v roce 1846 vybudována turistická chata v tyrolském stylu.
Nejvyšším bodem stolové hory je 12 metrů vysoká skála, zvaná Fotel Pradziada nebo též Tron Dziadka či Tron Liczyrzepy (Dědovo křeslo, Dědův trůn nebo Krakonošův trůn). K vyhlídkovému místu na vrcholu skály v nadmořské výšce 919 metrů vedou od roku 1825 schody, které byly zpočátku dřevěné, později železné.
Podle dobových záznamů a dat na skále jako první na Velkou Hejšovinu pravděpodobně vystoupili jezuité v druhé polovině 16. století. Později toto místo navštívili též pruští králové Bedřich Vilém II. a Bedřich Vilém III. a také proslulý německý básník Johann Wolfgang Goethe, který sem v roce 1790 doprovázel výmarského knížete Karla Augusta.[2] Na horu rovněž vystoupil pruský ministr Carl von Hoym, na jehož počest tam připravili bohatou hostinu.[3] V roce 1800 se mezi významné návštěvníky Velké Hejšoviny zapsal budoucí šestý prezident USA John Quincy Adams, který v té době působil jako americký velvyslanec v Prusku.[2]
Na západní straně masívu se nachází menší stolová hora Malá Hejšovina (895 m). Tento vrchol je však pro turistiku nepřístupný z důvodu ochrany hnízdišť ohrožených ptačích druhů.
Remove ads
Horolezectví
Skály na Velké Hejšovině jsou využívány též pro horolezecké aktivity, a to jak četné skalní stěny, věže, skalní jehly apod., tak i některé jeskyně a vnitřní prostory. Patří mezi ně i takové známé skalní útvary, jako je Małpolud (Opičák), Kwoka (Kvočna) nebo Wielbłąd (Velbloud).[4]
Přístup
Výchozím místem v nadmořské výšce 750 metrů je vesnice Karłów, která je administrativně částí gminy Radków v kladském okrese. Z Karłówa k rozcestí na jižním úpatí stolové hory směřují žlutě a červeně (tzv. Główny Szlak Sudecki) značené turistické trasy.[5] Od rozcestí vede na vrchol Velké Hejšoviny 665 schodů.[6] Okružní prohlídkovou trasu na Velké Hejšovině vybudoval v roce 1804 Franz Pabel (1773 -1861), karłowský rodák a pozdější šoltys, kterého za tyto zásluhy král Bedřich Vilém II. v roce 1813 jmenoval prvním oficiálním průvodcem turistů v Sudetech.[7][2] V letní sezóně (od konce dubna do 15.listopadu ) je vstup na turistický prohlídkový okruh zpoplatněný, plné vstupné činí 14, snížené 7 zlotých.[6] [8]
Velká Hejšovina je součástí česko-polské dálkové naučné trasy Geotrasa sudetská.[9]
Remove ads
Odkazy
Panorama
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads