Velká dunajská nížina
nížina v střední Evropě From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Velká dunajská nížina, dříve také Velká uherská nížina[1] (slovensky Veľká dunajská kotlina, maďarsky (Nagy)Alföld, rumunsky Câmpia Tisei, chorvatsky Velika mađarska nizina, ukrajinsky Закарпатська низовина) je rozsáhlá nížina na pomezí střední a jihovýchodní Evropy. Je to geomorfologická subprovincie Východopanonské pánve, jejíž největší část leží v Maďarsku, a dále zasahuje na východní Slovensko (jako Východoslovenská nížina), na Ukrajinu, do Rumunska, Srbska a Chorvatska. Je hlavní částí Panonské pánve. Leží v povodí maďarsko-srbského úseku Dunaje, převážně na povodí Tisy.[2]
Remove ads
Charakter území
Je utvořena mořskými a jezerními usazeninami, které zde již od konce třetihor pokrývají vrstvy nánosů z řek a větrů. Jde o plochou a monotónní rovinu, kterou protéká řeka Tisa. Pokryta je úrodnými sprašemi a aluviálními půdami. Původně se zde nacházela step (pusta), dnes je to jedna z hlavních zemědělských oblastí Evropy. Její nejúrodnější části se nalézají na jihu ve Vojvodině a Banátu.
Remove ads
Geografie
Velkou dunajskou nížinu na západě ohraničuje řeka Dunaj, na severu a východě oblouk Karpat, na jihu pohoří Velký Balkán.
Důležitými městy kotliny jsou:
- v Maďarsku Szeged a Debrecín (obě kolem 200 000 obyvatel), Kecskemét, Nyíregyháza, Szolnok a Békéscsaba
- v Rumunsku Temešvár (asi 320 000 obyvatel) a Arad (obě v Banátu), Oradea a Satu Mare
- v Srbsku Subotica, Sombor, Kikinda (všechna v autonomní oblasti Vojvodina), Zrenjanin a na jihu Novi Sad
- na východě Slovenska Michalovce a na Karpatské Ukrajině Užhorod
- v Chorvatsku Osijek, Vinkovci, Vukovar, Đakovo a Virovitica
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads