Velký Svatobernardský průsmyk

Velký Svatobernardský průsmyk (francouzsky Col du Grand-Saint-Bernard, italsky Colle del Gran Sand Bernardo) je nejnižším sedlem v hřebeni mezi dvěma nejvyššími alpskými horami Mont Blanc a Monte Rosa. Prochází jím státní hranice mezi Švýcarskem a Itálií.

Velký Svatobernardský průsmyk Col du Grand-Saint-Bernard Colle del Gran San Bernardo
Základní informace
Pohoří	Západní Alpy
Skupina	Walliské Alpy
Průjezdnost	silnice v létě vede přes sedlo, tunel pod sedlem je průjezdný celoročně
Výška sedla	2473 m n. m.
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
kanton	Valais
Město	Martigny
Povodí	Dranse d’Entremont
Stát	Itálie Itálie
Vyšší celek	Údolí Aosty
Město	Aosta
Povodí	Dora Baltea
Poloha
Velký Svatobernardský průsmyk Průsmyk na mapě Švýcarska
Souřadnice	45°52′8″ s. š., 7°10′14″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průsmykem prochází stará úzká silnice, která je pro automobilový provoz otevřená jen v létě. Využívá se téměř výhradně pro turistické účely^[1]. Hlavní silnice pro dálkovou dopravu vede od roku 1964 placeným tunelem pod průsmykem a je v provozu celoročně.

Historie

Průsmyk byl známý již v době bronzové, v antice přes něj vedla římská horská silnice. Keltští bojovníci přes něj přešli roku 390 před naším letopočtem, když obsazovali severní Itálii. Traduje se, že v roce 218 před naším letopočtem přešel přes průsmyk vojevůdce Hannibal se svým vojskem při vojenském manévru v rámci Punských válek. Téměř jisté však je, že Alpy překročil přes nižší sedlo Col de Montgenevre, případně Col du Mont Cenis.

Existence útulku pro pocestné procházející nebezpečnou trasou přes průsmyk je doložen již od 9. století. V polovině 11. století hospic obnovil a znovu založil Bernard z Manthon v místě nazývaném tehdy Mont-Joux. Od 12. století byl uctíván jako světec a hospic i průsmyk převzaly jméno svatého Bernarda.

Od 17. století se tu začali chovat tažní psi, ze kterých bylo vyšlechtěno plemeno nazývané bernardýn. V roce 1800 přešla průsmyk Napoleonova francouzská armáda do Itálie, obraz Napoleon překračuje Alpy s jezdeckým portrétem Napoleona ve Svatobernardském průsmyku se stal jedním z nejznámějších děl malíře Jacques-Louise Davida.