Vicko Ivčević

Vicko Ivčević (18. srpna 1843 Trogir^[1] – 14. listopadu 1922 Zadar^[1][2]) byl rakouský právník a politik chorvatské národnosti z Dalmácie, na počátku 20. století poslanec Říšské rady a Zemský hejtman Dalmácie.

Dr. Vicko Ivčević
Vicko Ivčević
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1901 – 1918
Poslanec Dalmatského zemského sněmu
Ve funkci: 1876 – 1918
Zemský hejtman Dalmácie
Ve funkci: 1900 – 1918
Stranická příslušnost
Členství	Národní strana Chorvatská strana
Narození	18. srpna 1843 Trogir Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	14. listopadu 1922 (ve věku 79 let) Zadar Království SHS
Alma mater	Univerzita Štýrský Hradec
Profese	advokát a politik
Commons	Vicko Ivčević
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Vystudoval gymnázium v Zadaru, pak absolvoval práva na Univerzitě ve Štýrském Hradci, kde roku 1868 získal titul doktora. Roku 1873 si v Zadaru otevřel advokátní kancelář. Byl aktivní veřejně a politicky. Miho Klaić a Mihovil Pavlinović ho pověřovali právním zastupováním chorvatské Národní strany, zejména v tiskových kauzách. Sám byl členem Národní strany, později po spojení se Stranou práva nazývaná od roku 1905 Chorvatská strana (Hrvatska stranka). V letech 1876–1918 byl poslancem Dalmatského zemského sněmu, nejprve za kurii velkostatkářskou, od roku 1884 za kurii venkovských obcí a od roku 1889 za kurii obchodních a živnostenských komor. Od roku 1900 do roku 1918 byl předsedou zemského sněmu (tedy zemský hejtman, nejvyšší představitel zemské samosprávy). Dlouhodobě zasedal rovněž v zemském výboru, v letech 1876–1883 jako náhradník, 1889–1901 coby řádný člen a 1901–1918 předseda zemského výboru. Po smrti Miho Klaiće převzal roku 1896 i posty ve vedení zemské hypoteční banky.^[1]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1901 za kurii venkovských obcí v Dalmácii, obvod Split, S. Pietro, Lefina atd. Poslancem zůstal i po volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva, kdy byl zvolen za obvod Dalmácie 04. Mandát obhájil za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911. Ve vídeňském parlamentu setrval až do zániku monarchie.^[3]

Ve volbách v roce 1901 se uvádí jako chorvatský národní kandidát.^[4] Usedl pak do poslaneckého Jihoslovanského klubu (též Chorvatsko-slovinský nebo Slovinsko-chorvatský klub) a byl jeho předsedou.^[5] Po volbách roku 1907 zasedal v poslaneckém klubu Svaz Jihoslovanů, po volbách roku 1911 v Dalmatském klubu.^[3]

Při slučování Národní strany a Strany práva do Chorvatské strany roku 1905 odmítal, aby v programových cílech nového stranického subjektu bylo výslovně uvedeno dosažení chorvatské nezávislosti.^[1]

Po první světové válce žil v Zadaru, kde působil jako advokát. Zemřel v listopadu 1922.^[2]