Victor de Broglie

Achille-Charles-Léonce-Victor, 3. vévoda de Broglie (1. prosince 1785 v Paříži - 25. ledna 1870 tamtéž) byl francouzský státník a diplomat.

Victor de Broglie
Stranická příslušnost
Členství	Bourbon-Orléans
Rodné jméno	Achille Léonce Victor Charles de Broglie
Narození	28. listopadu 1785 Paříž
Úmrtí	25. ledna 1870 (ve věku 84 let) Paříž
Místo pohřbení	Broglieský hřbitov
Choť	Albertine Ida Gustavine de Staël Broglie
Rodiče	Charles Louis Victor de Broglie a Sophie de Rosen-Kleinroop
Děti	Albert de Broglie Auguste-Théodore-Paul Broglie Louise de Broglieová
Příbuzní	Henri Amédée de Broglie, Victor de Broglie, Emmanuel de Broglie a François Marie Albert de Broglie (vnoučata)
Profese	politik, diplomat a spisovatel
Ocenění	velkokříž Řádu čestné legie
Commons	Victor, 3rd duc de Broglie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Victor de Broglie, syn generála Claude-Victora de Brogliea, popraveného roku 1794 byl v době prvního císařství členem Státní rady, auditorem, vojenským intendantem v Illyrii a poté ve Valladolidu, později byl atašé a vyslanecký rada ve Vídni, Praze a Varšavě. Roku 1814 byl jmenován pairem. Zde vystupoval nekompromisně liberálně a v procesu proti maršálu Neyovi hlasoval za „nevinen“. V komoře pairů bojoval proti reakční politice restaurace a hájil jako blízký spojenec Guizota a jeho tzv. doktrinářů, vidinu liberální konstituční monarchie. Po revoluci roku 1830 byl jmenován 30. července 1830 provizorním ministrem vnitra a 2. srpna 1830 ministrem kultury a předsedou Státní rady, ale již v listopadu spolu s ostatními doktrináři odstoupil. Od října 1832 do dubna 1834 a od listopadu 1834 do února 1836 byl ministrem zahraničí Francie. Současně od března 1835 do února 1836 byl i francouzským ministerským předsedou. Roku 1847 byl jmenován francouzským vyslancem v Londýně, ale po revoluci 1848 byl odvolán. V květnu 1849 byl zvolen za poslance Národního shromáždění, kde se stal vůdcem pravice. V lednu 1851 stal se předsedou bezpečnostního výboru parlamentu a prosazoval změnu ústavy. Proti státnímu převratu 2. prosince 1851 protestoval a odstoupil ze všech funkcí. Následně se zcela stáhl z veřejného života. Od roku 1855 byl členem Francouzské akademie. Roku 1816 se jeho manželkou stala Albertina (1797-1839) jediná dcera madamme de Staël. V manželství se narodily čtyři děti. Victor de Broglie též vydal posmrtně paměti (Memoires) své tchyně de Staël (1818).

Dílo

• Sur Othello et sur l'état de l'art dramatique
• Écrits et discours, 3 svazky
• Vues sur le gouvernement de la France
• Le libre échange et l'impôt
• Souvenirs, 4 svazky

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Victor de Broglie na Wikimedia Commons
• (francouzsky) Victor de Broglie na stránkách Francouzské akademie

24. křeslo Francouzské akademie
Předchůdce: Louis de Beaupoil de Sainte-Aulaire	1855–1870 Victor de Broglie	Nástupce: Prosper Duvergier de Hauranne