Vikentij (Morar)

Vikentij (světským jménem: Viktor Alexandrovič Morar; * 4. října 1953, Sculeni) je duchovní ruské pravoslavné církve, biskup a metropolita taškentský a uzbekistánský.

Jeho Vysokopřeosvícenost Vikentij
Metropolita taškentský a uzbekistánský
Církev	ruská pravoslavná
Diecéze	Taškent
Jmenování	27. července 2011
Předchůdce	Vladimir (Ikim)
Zasvěcený život
Sliby	duben 1981
Svěcení
Jáhenské svěcení	19. května 1981 světitel Volodymyr (Sabodan)
Kněžské svěcení	18. ledna 1982 světitel Volodymyrem (Sabodan)
Biskupské svěcení	2. září 1990 světitel Alexij II.
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	Biskup benderský vikář kišiněvské eparchie (1990–1995) Biskup abakanský a kyzylský (1995–1999) Arcibiskup abakanský a kyzylský (1999–1999) Arcibiskup jekatěrinburský a věrchoturský (1999–2011)
Osobní údaje
Rodné jméno	Victor Moraru
Země	Uzbekistán Uzbekistán
Datum narození	4. října 1953 (72 let)
Místo narození	Sculeni, Moldavská sovětská socialistická republika
Národnost	moldavská
Alma mater	Moskevská duchovní akademie
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se 4. října 1953 ve vesnici Sculeni v tehdejší Moldavské sovětské socialistické republice.

Po ukončení střední školy nastoupil do služby v armádě, zde strávil roky 1971-1973.

Roku 1974 nastoupil do Moskevského duchovního semináře a po jejím dokončení roku 1982 nastoupil na studia Moskevské duchovní akademie. Akademii dokončil s titulem kandidáta bohosloví, který získal po obhájení práce na téma Učení svatého Ignatija Brjančaninova o modlitbě.

V dubnu 1981 byl představeným Trojicko-sergijevské lávry archimandritou Ieronimem (Zinověvem) postřižen na monacha se jménem Vikentij, na počest svatého Vincence ze Zaragozy. Dne 19. května stejného roku byl arcibiskupem dmitrovským Volodymyrem (Sabodanem) rukopoložen na jerodiákona a 18. ledna 1982 na jeromonacha. Od roku 1982 začal sloužit jak pomocník kostelníka v Trojicko-sergijevské lávře.

Roku 1985 byl povýšen do hodnosti igumena.

Dne 20. července 1990 byl rozhodnutím Svatého synodu jmenován biskupem benderským a vikarijním biskupem kišiněvské eparchie.

Dne 28. srpna 1990 byl povýšen na archimandritu.

Dne 2. září 1990 byl v soboru Narození Páně v Kišiněvě chirotonizován na biskupa. Světiteli byli patriarcha moskevský a celé Rusi Alexij II., arcibiskup jaský a metropolita moldavský a bukovinský Daniel (Ciobotea), metropolita rostovský a novočerkaský Volodymyr (Sabodan), metropolita oděsský a chersonský Leontij (Gudymov), arcibiskup kišiněvský a moldavský Vladimir (Cantarean), biskup istrijský a vikář patriarchy moskevského a celé Rusi Arsenij (Jepifanov) a biskup Bălţi a vikarijní biskup kišiněvské eparchie Petru (Păduraru).

Se vznikem nové eparchie v Chakaské a Tuvinské republice byl 18. července 1995 Svatým synodem ustanoven biskupem abakanským a kyzylským.

Dne 19. února 1999 byl rozhodnutím patriarchy Alexije povýšen na arcibiskupa.

Dne 19. července 1999 byl ustanoven na jekatěrinburskou biskupskou katedru. Stal se také rektorem Jekatěrinburského duchovního semináře.

V červnu 2003 se stal předsedou nadace na památku metropolity moskevského a kolomenského Makarija (Bulgakova).

Dne 27. července 2011 byl Svatým synodem zvolen eparchiální biskupem taškentským a uzbekistánským a hlavou Středoasijského metropolitního okruhu. Dne 4. srpna byl povýšen na metropolitu.

V záležitostech středoasijského metropolitního okruhu a během liturgií je hlava okruhu titulován jako Metropolita Střední Asie.

Od července do října 2011 byl dočasným administrátorem biškecké eparchie a od července 2011 do července 2012 dočasným administrátorem dušanbecké eparchie.

Rozhodnutím Svatého synodu z 5.-6. října 2011 byl jmenován stálým členem Svatého synodu. Stejného roku byl osvobozen od funkce rektora Jekatěrinburského duchovního semináře a stal se rektorem Taškentského duchovního semináře.

Dne 9. března 2017 byl ustanoven archimandritou Trojicko-georgijevského monastýru v Čirčiku.

Dne 24. února 2022 byl dekretem patriarchy Kirilla jmenován čestným představeným chrámu svatého spravedlivého válečníka Fjodora Ušakova v Moskvě.

Vyznamenání

Světské vyznamenání

• Rusko Rusko Řád za zásluhy Ruského svazu veteránů Afghánistánu

Církevní vyznamenání

• 2000 – Řád přepodobného Sergija Radoněžského II. stupně
• 2010 – Řád blahověrného knížete Štěpána Velikého I. stupně (Moldavská pravoslavná církev)
• 2013 – Řád blahověrného knížete Daniela Moskevského II. stupně
• 2017 – Medaile svatého velikomučedníka Jiřího Vítězného I. stupně (Srbská pravoslavná církev)
• 2018 – Řád svatého vyznavače Pimena Věrnyjského (Kazachstánský metropolitní okruh)
• 2020 – Řád svatého Alexije Moskevského III. stupně
• 2021 – Řád světitele Sofonija (Sokolského), arcibiskupa turkestánského a taškentského, osvětitele Sedmiříčí (Kazachstánský metropolitní okruh)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Викентий (Морарь) na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vikentij na Wikimedia Commons
• (rusky) Moskevský patriarchát
• (rusky) Oficiální stránky taškentské eparchie

Portály: Lidé | Křesťanství | Rusko