Vilém Funk

Vilém Funk (14. ledna 1875 Praha – 24. září 1955 Praha) byl rakouský a český právník, vysokoškolský profesor finančního práva a politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, ve 30. letech rektor Univerzity Karlovy.^[1]

prof. JUDr. Vilém Funk
Vilém Funk
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1911 – 1918
Rektor Univerzity Karlovy
Ve funkci: 1938 – 1939
Předchůdce	František Slavík
Nástupce	Bedřich Hrozný
Děkan Právnické fakulty UK
Ve funkci: 1921 – 1922
Předchůdce	Jan Kapras
Nástupce	Karel Hermann-Otavský
Ve funkci: 1934 – 1935
Předchůdce	Otakar Sommer
Nástupce	František Vavřínek
Stranická příslušnost
Členství	mladočeská str.
Narození	14. ledna 1875 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	24. září 1955 (ve věku 80 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov
Choť	Vilemína Nováková
Děti	2
Příbuzní	Josef Vincenc Novák (tchán) Ladislav Novák (švagr)
Alma mater	Univerzita Karlova Berlínská univerzita Vídeňská univerzita
Profese	profesor finančního práva
Commons	Vilém Funk
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Vystudoval právnickou fakultu české univerzity v Praze, kde promoval roku 1899. Studoval také na univerzitě v Berlíně a na Vídeňské univerzitě. Nastoupil na finanční okresní ředitelství, později k finanční prokuratuře v Praze a k zemskému výboru. V roce 1903 se habilitoval, v roce 1909 se stal mimořádným a roku 1912 řádným profesorem finančního práva.^[2] V letech 1921–1922 a 1934–1935 byl děkanem Právnické fakulty Univerzity Karlovy a mezi roky 1938 a 1939 celou univerzitu jako rektor vedl.^[3]

Byl také aktivní v politice. Dlouhodobě zasedal ve sboru obecních starších i v městské radě Prahy.^[2] Na počátku 20. století se zapojil také do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1911 se stal poslancem Říšské rady ( zákonodárný sbor celé předlitavské části Rakouska-Uherska) za obvod Čechy 5 (Praha-Malá Strana a Hradčany^[2]) a usedl do poslanecké frakce Český klub (širší aliance českých, národně-konzervativních a liberálních subjektů).^[4] Patřil k mladočeské straně.^[5] Na Říšské radě se zaměřoval na otázky finanční, podílel se na novele zákona o přímých daních.^[2] Zásady jím tehdy prosazené se staly základem pro všechny pozdější zákony. Po vzniku Československa pracoval jako finanční expert mj. na ministerstvu unifikací.^[3]

Podílel se na založení Svazu českého úřednictva a byl prvním starostou Klubu českého státního úřednictva. Byl členem České akademie věd a umění, předsedou dozorčí rady České banky, předsedou Malostranské záložny a mnoha dalších spolků a korporací. Vydal četné odborné práce na téma finančního práva a daňového systému. Psal také do odborných periodik nebo slovníků. Po uzavření českých vysokých škol v protektorátním období byl penzionován a nový poválečný režim s ním již nepočítal.^[3]