Vláda Ivety Radičové

Vláda Ivety Radičové byla v letech 2010–2012 vláda na Slovensku. Předsedkyní vlády byla Iveta Radičová. Tvořila ji koalice Slovenské demokratické a kresťanské únie – Demokratické strany, liberální strany Sloboda a Solidarita, Kresťanskodemokratického hnutí a strany maďarské menšiny Most-Híd.

Vláda Ivety Radičové
Předsedkyně vlády Iveta Radičová (2011)
Pořadí	sedmá (od r. 1993)
Předsedkyně	Iveta Radičová
Místopředsedové	Rudolf Chmel Jozef Mihál Ivan Mikloš Ján Figeľ
Počet členů	15
Politické subjekty	SDKÚ-DS (5), SaS (4), KDH (3), Most-Híd (2)
Národní rada	79/150
Jmenována	Ivanem Gašparovičem
Datum jmenování	8. července 2010
Vyslovení důvěry	10. srpna 2010[1] A 79, N 66, Z 0 / 145
Nevyslovení důvěry	11. října 2011[2] A 55, N 9, Z 60 / 126
Demise	4. dubna 2012
Konec v úřadu	4. dubna 2012
Důvod ukončení	vládě nebyla vyslovena důvěra
Kauzy	Gorila
Opozice	SMER-SD, SNS
Webová stránka	vlada.sk
Programové prohlášení
Posloupnost vlád
< Fico I Fico II >
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznikla po parlamentních volbách, které se uskutečnily 12. června 2010. Ministři vlády byli jmenováni 9. července.^[3] Jednalo se o první vládu samostatného Slovenska, ve které nefigurovaly osoby, které byly v minulosti členy Komunistické strany Slovenska, slovenské buňky KSČ. Pro porovnání, ve Ficově první vládě bylo bývalých členů KSS 11, ve Ficově druhé vládě jich bylo opět 6.^[4]

11. října 2011 nebyla vládě vyslovena důvěra, vládla však až do jmenování nové vlády pod vedením Roberta Fica, sestavené po předčasných volbách v březnu 2012.

Složení vlády

Úrad	Člen vlády	Strana		Nástup do úřadu	Odchod z úřadu
Předsedkyně vlády	Iveta Radičová		SDKÚ-DS	8. července 2010	4. dubna 2012
Místopředseda vlády pro lidská práva a menšiny	Rudolf Chmel		Most-Híd	8. července 2010	4. dubna 2012
Místopředseda vlády Ministr práce, sociálních věcí a rodiny	Jozef Mihál		SaS	8. července 2010	4. dubna 2012
Místopředseda vlády Ministr financí	Ivan Mikloš		SDKÚ-DS	8. července 2010	4. dubna 2012
Místopředseda vlády Ministr dopravy, výstavby a regionálního rozvoje	Ján Figeľ		KDH	8. července 2010	4. dubna 2012
Ministr hospodářství	Juraj Miškov		SaS	8. července 2010	4. dubna 2012
Ministr zemědělství a rozvoje venkova	Zsolt Simon		Most-Híd	8. července 2010	4. dubna 2012
Ministr vnitra	Daniel Lipšic		KDH	8. července 2010	4. dubna 2012
Ministr(yně) obrany	Ľubomír Galko		SaS	8. července 2010	23. listopadu 2011
	Iveta Radičová (pověřena řízením)		SDKÚ-DS	28. listopadu 2011	4. dubna 2012
Ministryně spravedlnosti	Lucia Žitňanská		SDKÚ-DS	8. července 2010	4. dubna 2012
Ministr zahraničních věcí	Mikuláš Dzurinda		SDKÚ-DS	8. července 2010	4. dubna 2012
Ministr školství, vědy, výzkumu a sportu	Eugen Jurzyca		SDKÚ-DS	8. července 2010	4. dubna 2012
Ministr kultury	Daniel Krajcer		SaS	8. července 2010	4. dubna 2012
Ministr zdravotnictví	Ivan Uhliarik		KDH	8. července 2010	4. dubna 2012
Ministr životního prostředí	József Nagy		Most-Híd	2. listopadu 2010	4. dubna 2012

Počet členů podle navrhujících subjektů

SDKÚ-DS	5
SaS	4
KDH	3
Most-Híd	2

Změny v ministerstvech

1. listopadu 2010 došlo k obnovení Ministerstva životního prostředí. Činnost ministerstva byla rozhodnutím předchozí vlády ukončena k 1. červenci téhož roku. Nová vláda rozhodnutím z 21. června jej opět zřídila.^[5]

1. listopadu 2010 byly zároveň přejmenovány tyto resorty: Ministerstvo hospodářství a výstavby na Ministerstvo hospodářství; Ministerstvo dopravy, pošt a telekomunikací na Ministerstvo dopravy, výstavby a regionálního rozvoje; Ministerstvo zemědělství, životního prostředí a regionálního rozvoje na Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova; Ministerstvo kultury a cestovního ruchu na Ministerstvo kultury.

Vládní krize 2011 a nevyslovení důvěry

Do krize se vláda dostala kvůli nesouhlasu strany Svoboda a Solidarita s posílením pravomocí Evropského nástroje finanční stability označovaného také za záchranný fond eurozóny nebo euroval. Podle SaS by odsouhlasení eurovalu znamenalo porušení vládního programu. Premiérka Radičová se zároveň rozhodla hlasování v parlamentu spojit s vyslovením důvěry celému kabinetu. Posílení eurozóny podpořeno nakonec nebylo a v den hlasování, 11. října 2011 nebyla vládě důvěra vyslovena. Podpořilo ji 55 poslanců ze 126 přítomných.^[6] 13. října následně parlament schválil předčasné volby s datem konání 10. března 2012.^[7]

Na základě dohody čtyř současných koaličních stran dovládl tento kabinet až do předčasných voleb v březnu. Vládu musel nejprve odvolat prezident Gašparovič, aby ji mohl následně vládnutím pověřit. Toto umožnila změna ústavy, kterou předložili poslanci.^[8]