Vláda Liz Trussové
britská vláda From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Vláda Liz Trussové byla v září a říjnu 2022 vládou Spojeného království většinového charakteru. Vedla ji Liz Trussová, kterou britská královna Alžběta II. jmenovala premiérkou 6. září 2022 netradičně na skotském zámku Balmoral. Trussová se stala třetí ženou v tomto úřadu po Margaret Thatcherové a Therese Mayové,[1][2] jakožto nová vůdkyně Konzervativní strany. Nahradila tak Borise Johnsona, jenž zastával obě funkce od července 2019.
Královna Alžběta II. během své vlády jmenovala Trussovou v pořadí patnáctým a posledním premiérem. Dva dny poté, 8. září 2022, panovnice zemřela na zámku Balmoral. Na britský trůn usedl její prvorozený syn Karel III. Trussová se tak stala první hlavou kabinetu od Winstona Churchilla v roce 1952, sloužící pod více než jedním monarchou.[3][4]
Po 44 dnech od uvedení do úřadu oznámila Liz Trussová 20. října 2022 rezignaci na premiérský úřad. O pět dní později vláda ukončila činnost, když premiérku vystřídal nový vůdce konzervativců Rishi Sunak.[5] Vláda Trussové existovala jen 49 dní, nejkratší dobu v britské historii.[6]
Remove ads
Pozadí vzniku
V prosincových předčasných parlamentních volbách 2019 udrželi konzervativci absolutní většinu v Dolní sněmovně ziskem 365 ze 650 mandátů a pokračovali tak ve vládním angažmá zahájeném v roce 2010.[7] Boris Johnson sestavil druhý kabinet, který ukončil činnost v září 2022 poté, co pod tlakem kritiky rezignoval na stranické vůdcovství a premiérský post.[8]
Za pádem Johnsonovy vlády stála řada premiérových skandálů vedoucích k odchodu desítek vysokých úředníků a pěti ministrů. Mezi hlavní kauzy patřily klamání parlamentu a tzv. Partygate znamenající, že byl jako první premiér během výkonu funkce usvědčen z porušení zákona.[8] Jeho nástupkyně Liz Trussová, do té doby ministryně zahraničí a ministryně pro ženy a rovné příležitosti, sestavila většinový kabinet složený opět z konzervativců a avizovala řešit největší ekonomickou krizi od druhé světové války[9] snahou o prosazení daňových škrtů, receptu o který již usiloval její předchůdce.[10]
Remove ads
Rezignace Liz Trussové
V důsledku hluboké vládní krize oznámila premiérka Liz Trussová 20. října 2022 rezignaci na vůdcovství Konzervativní strany a premiérský úřad. Stalo se tak po 44 dnech od uvedení do funkce. Premiérka s vládou ukončily činnost 25. října po 49 dnech. Kabinet existoval nejkratší dobu v britské historii[6][11] a překonal rekord vlády George Canninga z roku 1827 úřadující 118 dní do premiérova úmrtí na tuberkulózu. Časné odstoupení premiérky, vymykající se ostrovní politické tradici, znamenalo, že konzervativci museli vybrat jejího nástupce v řádu dní.[12][13]
Ztráta důvěry konzervativních poslanců v Trussovou postupně narůstala od převzetí úřadu kvůli zmatečné vládní politice. Po ohlášení souboru snížení daní ministrem financí Kwasim Kwartengem, bez ozřejmění, čím bude výpadek v rozpočtu kompenzován, zavládl od 23. září na daňových trzích chaos. Ztráta důvěry ze strany investorů vedla k masivnímu prodeji britských státních dluhopisů a oslabení libry. Centrální banka se proto rozhodla k výjimečné intervenci, aby zabránila krachu penzijních fondů v řádu hodin. Premiérčina politického spojence Kwartenga po 38 dnech ve funkci nahradil Jeremy Hunt, jenž avizoval upuštění od většiny slibovaných daňových škrtů.[14] Pět dní po Kwartenově odchodu z vlády ji 19. října opustila také ministryně vnitra Suella Bravermanová, stojící v čele dalšího ze čtyř klíčových rezortů sdružených v Great Offices of State. Oficiálním důvodem se stalo nedodržení bezpečnostních pravidel, když odeslala úřední vládní dokument kolegovi v parlamentu z osobního e-mailu. BBC uvedla, že obsah rezignačního dopisu měl charakter politického útoku na Trussovou, se zjevným apelem na její odstoupení z funkce.[15]
Podle britských médií včetně BBC měli narůstající odpor k Trussové konzervativní poslanci prezentovat ve sněmovně 19. října během hlasování o zakázu hydraulického štěpení, tzv. frakování, používaného při těžbě břidlicového plynu, jakožto faktické vyslovení nedůvěry. Konzervativní whipové, s úkolem vymáhat v parlamentu stranickou disciplínu a seznamovat poslance s doporučeným postojem při hlasování, je měli nutit hlasovat proti návrhu, jak požadovala vláda Trussové. V dolní sněmovně měl zavládnout chaos, zdali se skutečně jedná o vyjádření nedůvěry kabinetu, a hlavní whip konzervativců Wendy Mortonová se svým zástupcem Craigem Whittakerem po verbálních útocích poslanců rezignovat. To bylo následně dementováno. Labouristický návrh zákazu frakování neprošel poměrem 230 ku 326, když konzervativci dosáhli většiny 96 hlasů. Čtyřicet z nich přesto nehlasovalo v souladu s kabinetem, včetně Kwartenga a Theresy Mayové, a riskovalo vítězství labouristů.[16][17]
Labouristický vůdce opozice Keir Starmer vyzval po rezignaci premiérky k předčasným parlamentním volbám, které by jeho strana přesvědčivě vyhrála. Podle průzkumů disponovali labouristé na konzervativce až 30% náskokem.[18][19]
Remove ads
Seznam členů vlády
.jpg)
Remove ads
Reference
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads