Námořní vlajková abeceda
signální soustava užívaná k vizuálnímu dorozumívání na dálku From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Námořní vlajková abeceda, která je součástí Mezinárodního signálního kódu (The International Code of Signals, ICS), je signální soustava, užívaná k vizuálnímu dorozumívání na dálku (vizuální telekomunikaci), zejména mezi námořními loděmi respektive loděmi a přístavy. Ve své současné podobě byla ustavena roku 1931 a sestává ze 40 vlajek, z nichž 26 představuje písmena, 10 číslice, 1 vlajka je potvrzovací a 3 opakovací.
Remove ads
Abeceda
Tabulky znázorňují písmenné a číselné hodnoty jednotlivých vlajek, jejich ekvivalent v mezinárodním hláskovacím kódu a také nejběžnější význam vlajky v případech, kdy představuje celou větu.
Remove ads
Čísla
Další znaky
Zkratky
Vlajky jsou vyvěšovány v počtu jedné až čtyř (při udávání zeměpisné polohy až sedmi) na signálním laně nad sebou a čtou se v pořadí shora dolů. První opakovač slouží k opakovaní první vlajky v pořadí, druhý opakovač zastupuje druhou vlajku atd.
Jednovlajkové signály představují naléhavá a některá nejběžnější sdělení. Kombinace více vlajek mají přesně stanovený význam. Například:
- NC Nouzový signál
- FA Můžete mi sdělit mou polohu?
- QU Kotvení zakázáno.
- RW Odkud jste?
- RY Vzpoura na lodi.
- UM Přístav je uzavřen.
Kombinace:
- E+návěští - signalizuje začátek hláskované zprávy,
- F+návěští - znamená tečku za větou a
- G+návěští označuje konec hláskované zprávy a návrat ke kódovaným signálům.
Remove ads
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Námořní vlajková abeceda na Wikimedia Commons
Galerie Námořní vlajková abeceda na Wikimedia Commons
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads