Vodní nádrž Hostivař
vodní nádrž v pražské Hostivaři From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Hostivařská přehrada (vodní nádrž Hostivař) je přehradní nádrž na potoce Botiči na jihovýchodním okraji Prahy. Její vodní plocha zasahuje do městských částí Praha 11, 15 a Praha-Petrovice. Dosahuje maximální rozlohy 42 ha a objemu 1 845 000 m³ při hladině v nadmořské výšce 248 m.[pozn 4] Přehrada je dlouhá 2,5 km a široká až 400 m, její maximální hloubka dosahuje 12 m. Jde o největší vodní plochu v Praze.
Remove ads
Pobřeží, dno
Vodní plocha má tvar hada. Ze severní a částečně i jižní strany je přehrada obklopena lesoparkem, který je součástí přírodního parku Hostivař-Záběhlice. Jižní strana však patří především plážím, a to jak travnatým, tak i písčitým. Dno tvoří písek a bahno.
Hráz
Zemní sypaná hráz je vysoká 13 m[pozn 5] a v koruně je její délka 110 m. Byla vytvořena z písčitých hlín, přičemž na návodní těsnění byly použity sprašové hlíny. Hráz leží na říčním kilometru 13,50. Bezpečnostní přeliv vytvářejí 4 přelivná pole, která jsou hrazená dřevěnými stavidly, vyrobenými z trámů. Od června 2021 do června 2023 se vybudoval v pravé části hráze dodatkový bezpečnostní přeliv.[1]
Remove ads
Vodní režim
Nádrží protéká potok Botič. Dalším přítokem je Hájecký potok (Hájský potok) z jižní levé strany. Průměrný dlouhodobý roční průtok vody činí 0,35 m³/s. Úroveň stoleté vody je 60 m³/s. Dřívější nejvyšší známý průtok nastal při povodni r. 1958, kdy korytem Botiče protékalo 75 m³/s (údaje dle informační tabule na hrázi). Tyto hodnoty překonala povodeň z 2. června 2013, kdy korytem protékalo 91 m³/s. Pod hrází je malá vyrovnávací nádrž. Nádrž má povodí o ploše 94,8 km². Akumulační součinitel nádrže činí 0,076.
Remove ads
Využití
Přehrada slouží především k ochraně proti povodním, k rekreačním účelům a rybářství. Její součástí je také malá vodní elektrárna.
Malá vodní elektrárna
MVE Hostivař má celkový výkon 0,019 MW. Je na říčním kilometru 12.72000. K roku 2002 ji provozovala společnost Sdružení pro výuku a výzkum - MVE. [2]
Rekreace
Větší přední pláž (ve směru od Hostivaře, sídliště Košík a Slunečného vršku) je částečně travnatá, částečně písečná a jsou na ní kromě obvyklého vybavení také hřiště na plážový volejbal, tenis, nohejbal apod. Na konci pláže je půjčovna loděk a windsurfingů. Zadní menší pláž (s hlavním příchodem od Jižního Města a od Petrovic) je nudistická. V západní části se nachází dřevěné molo.[3] V poslední době se okolí nádrže stává během léta také místem kulturních akcí, např. koncertů.
Rybářství
Jde o mimopstruhový revír označovaný jako Botič 2. Kromě kaprů, cejnů a některých dravých ryb jsou zde loveni také úhoři.
Historie
V místech nynější Hostivařské přehrady bylo Petrovické údolí; potok zde protékal podobnou krajinou, jaká je nyní v oblasti přírodní památky Meandry Botiče, pod hrází přehrady. Nedaleko hráze se nacházel od roku 1734 Mouchův mlýn, jehož náhon vedl souběžně s Botičem ve značné části délky údolí.
Nejstarší návrh hráze pochází z roku 1906. V této oblasti bylo už dříve postaveno několik koupališť. První zaznamenaný pokus je z roku 1924, kdy fotbalisté SK Hostivař přehradili tzv. pátou tůň. Toto jednoduché koupaliště však už po roce zničila menší povodeň. Nejdéle vydrželo koupaliště z roku 1950, které postavili členové Sokola Hostivař. Kromě hlavního 50m bazénu mělo ještě dva menší bazény a další vybavení. Fungovalo až do výstavby hostivařské přehrady, podle informace provozovatele dnešního koupaliště dnes leží na jejím dně, avšak při vypuštění přehrady v roce 2010 se žádné zřetelné zbytky bazénů neobjevily.
Po velké povodni z 8. července 1958 bylo rozhodnuto vybudovat přehradu. Její výstavba probíhala v letech 1961–1963, napuštěna byla v roce 1964. Pro rekreační účely bylo na sousedním úbočí vysazeno 240 ha lesa a náhorní část byla upravena jako park. V okolí přehrady byly vybudovány vycházkové cesty.
Přehrada se brzy po svém napuštění stala oblíbeným místem rekreace Pražanů, i když zpočátku ještě celá neležela na území města. Největší slávu zažila zřejmě v 70. letech.[4] Od otevření přehrady k přehradě o letních víkendech jezdila rekreační autobusová linka (226[4] nebo 224[5] – číslo 224 však měla linka ze Smíchova do Chuchle) z náměstí Míru, roku 1966 přibyla druhá linka z náměstí J. Marata.[6] Nějakou dobu jezdila na náměstí J. Marata i speciální rekreační tramvajová linka.[6] Obě autobusové rekreační linky byly nejprve roku 1970 v rámci unifikace značení pražských účelových linek označeny písmeny,[7], 9. května 1974 pak na čísla z řady 50[8] (v roce 1978 nesla linka z náměstí Marata číslo 56,[9] linka z Vinohrad byla nejprve zkrácena k Orionce a v roce 1978 již není uváděna); přečíslování účelových linek do řady 450 v roce 1983[10] se však již ani jedna z těchto linek nedožila. Linky byly zrušeny v roce 1981[10] (někde se uvádí rok 1992[5]). Po přehradě byla několik let provozována i lodní doprava, a to motorovým katamaranem Želva II.[4]
2. srpna 1990 vybuchla na hostivařské přehradě trubková bomba. Incident byl dáván do souvislosti s bombovým útokem na Staroměstském náměstí.[11]
Odbahnění
V roce 2010 byla přehrada poprvé od založení zcela vypuštěna za účelem komplexní revitalizace, která spočívala především v odbahnění. Množství bahna při dně snižovalo hloubku vody, což vedlo v letních měsících k rychlejšímu prohřátí, podporujícímu přemnožení sinic. Ze dna bylo na jaře a v létě roku 2011 odvezeno celkem 198 tisíc m³ usazenin.[12] Maximální naměřená hloubka sedimentu ve střední části přehrady byla 2,7 metru, v nátokové části byla tloušťka sedimentu 0,5 až 1 metr.
V horní části nádrže byly vytvořeny dva oblázkové ostrůvky, sloužící jako hnízdiště ptáků a dále nevelký mokřad pro obojživelníky. Na pravém břehu bylo vybudováno dřevěné odpočinkové molo o délce 70 m. Na pravé straně, podél vycházkového chodníku spojeného s cyklostezkou, byly provedeny úpravy podemletých břehů, nepůvodní akáty byly nahrazeny vrbami a olšemi. Na levém břehu byl odstraněn nefunkční tobogán, dřívější symbol přehrady. Odbahnění a s ním spojené práce byly ukončeny v roce 2012.[12][13]
V současné době vodní dílo spravuje organizace Lesy hlavního města Prahy a o rekreační zařízení na březích se stará Městská část Praha 15.
Remove ads
Ostatní informace
Hydrologické pořadí je 1-12-01-020, identifikátor HEIS 137630000100 a identifikátor vodního útvaru 13769000.
Galerie
Pohled na hráz
Na hrázi
Pohled směrem ke hrázi
Pohled z jižní strany
Pohled na Jižní Město
Poznámky
- Rozlohy 42 ha dosahuje vodní plocha při maximální hladině v nadmořské výšce 248 m. V letní sezóně je rozloha obvykle 35 ha.
- Objemu 1 845 000 m³ dosahuje přehrada při maximální hladině v nadmořské výšce 248 m. V letní sezóně je objem obvykle 1 310 000 m³.
- Nadmořské výšky 248 m dosahuje přehrada při maximální hladině.
- Údaje podle správců vodního díla. Jiné zdroje udávají maximální hladinu 249 m, rozlohu 43,8 až 53 ha, stálý objem 1 340 000 m³ a maximální objem je 2 150 000 m³.
- Údaje podle správců vodního díla. Jiné zdroje udávají výšku hráze 16 m.
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads