Vojnův Městec

Vojnův Městec (německy Münchsberg) je městys v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Nachází se v areálu CHKO Žďárské vrchy, přibližně pět kilometrů jihovýchodně od Ždírce nad Doubravou a čtrnáct kilometrů severozápadně od Žďáru nad Sázavou. Žije zde 803^[1] obyvatel. Protéká tudy Městecký potok, který je pravostranným přítokem řeky Doubravy. Samotná zástavba, jakož i téměř celý katastr se rozkládá v Čechách, jelikož však v dobách komunistického režimu byla provedena úprava katastrální hranice se sousední moravskou Cikhájí, zasahuje katastr Vojnova Městce od té doby i na Moravu.

Vojnův Městec
Letecký pohled od západu
znakvlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Žďár nad Sázavou
Obec s rozšířenou působností	Žďár nad Sázavou (správní obvod)
Okres	Žďár nad Sázavou
Kraj	Vysočina
Historická země	Čechy + Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°40′46″ s. š., 15°52′42″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	803 (2025)[1]
Rozloha	16,49 km²[2]
Katastrální území	Vojnův Městec
Nadmořská výška	583 m n. m.
PSČ	592 22
Počet domů	337 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Vojnův Městec 27 59101 Žďár nad Sázavou 1 [e-mail]
Starosta	Martin Havlíček
Oficiální web: www.vojnuvmestec.cz
Vojnův Městec
Další údaje
Kód obce	597091
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Název obce Vojnův Městec se vyvíjela postupně. V první polovině 14. století se osada jmenovala Heinrichsdorf (Jindřichova ves), poté povýšila na městečko Münprech. V dalších letech obýval městečko Vojna ze Štětína. V 15. století získala obec svůj přívlastek Vojnův od posledního majitele Jana Vojny ze Štětí (později z Městce). Jan Vojna také jako jeden z posledních užíval Městeckou tvrz (ta se do dnešní doby nedochovala), která pravděpodobně byla vystavena na ochranu Liběcké stezky.

Historie

Vojnův Městec patří mezi nejstarší české osady, které vznikly na pomezí Čech a Moravy v první vlně kolonizace zdejších hvozdů podél Liběcké stezky. Za zakladatele se považuje žďárský cisterciácký klášter. První písemná zmínka o obci se datuje k roku 1293.

V době baroka zde zanechal svůj odkaz významný stavitel Jan Blažej Santini Aichel, a to stavbou Němečkova hostince z počátku 18. století. Městečko bylo také ovlivněno řadou válek. Za třicetileté války, v roce 1643, bylo vydrancováno Švédy. Napoleonovým vojskům se v roce 1805 musela obec vyplatit pěti sty zlatými. Oběti na životech občanů obce přinesla první i druhá světová válka. Na jejich památku je v obci vystaven památník padlých.

Asi dva kilometry jihovýchodně od městyse se u silnice I/37^[4] nachází nevelké ložisko cenomanských uhelných jílovců. V polovině čtyřicátých let devatenáctého století zde probíhala jejich pokusná těžba, kterou kvůli uhlí pravděpodobně prováděly ransko-polničské železárny.^[5] Pozůstatkem prospekčních prací jsou povrchové tvary reliéfu (pinky, rýhy, haldy).^[6] V roce 2010 se v jejich blízkosti propadla vozovka silnice.^[4] Propad odhalil tři štoly, z nichž dvě obsahovaly zbytky výdřevy.^[6]

Přírodní poměry

Vrstva cenomanských jílovců jihovýchodně od městečka je mocná kolem šestnácti metrů. Hornina má ocelově šedou barvu, prachovitou až písčitou strukturu a obsahuje jemně rozptýlený pyrit a zuhelnatělou rostlinou drť.^[4] Podle palynologické analýzy se jílovce ukládaly ve středním cenomanu ve sladkovodním bažinném prostředí lesa s převahou jehličnanů z čeledi Cupressaceae. Území se tehdy patrně nacházelo v okolí řeky slabě ovlivněné přílivem a odlivem.^[5]

Jižně od vesnice leží přírodní rezervace Štíří důl.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[7][8]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	1 345	1 402	1 362	1 418	1 436	1 321	1 407	974	949	856	769	727	707	795	753
Počet domů	192	200	202	205	220	231	248	265	249	244	225	304	316	333	337

Správa a politika městyse

Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status městyse.^[9]

Části městyse

• Vojnův Městec
• Nová Huť

Politika

V letech 2006–2010 působil jako starosta Josef Macek, 2010–2018 tuto funkci zastával Karel Malivánek, v roce 2018 byl zvolen opět Josef Macek, 2019–2022 byl starostou Karel Rykr, od roku 2022 je starostou Martin Havlíček

Symboly městyse

Znak městyse je historický, vlajka byla městysi udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 8. října 2001.^[10]

Školství

• Mateřská škola Vojnův Městec
• Základní škola Vojnův Městec
• Dětská skupina Pastelka

Pamětihodnosti

• Vojnoměstecké zvony (1505, 1536 a 1999); další 3 zvony z let 1925 a 1929 byly zničeny za německé okupace v letech 1941–42
• Kříž u kostela (1835)
• Socha svatého Jana Nepomuckého
• Bývalá radnice a zájezdní hostinec „U Němečků“ (autor stavby: Jan Blažej Santini-Aichel)
• Hřbitovní kaple Sv. Antonína (1885–1887)

Osobnosti

Rodáci

• Antonín Javůrek (1834–1887), právník a skladatel
• Norbert Javůrek (1839–1880), lékař a skladatel, bratr Antonína
• Jaroslav Jiřík (1939–2011), první český hokejista v NHL, účastník ZOH 1960 (4. místo), ZOH 1964 (bronz) a ZOH 1968 (stříbro)^[11]
• Bohumil Kasal (* 1956), profesor, stavař

Galerie

• 
  Letecký snímek (2023)
• 
  Kostel sv. Ondřeje (2023)
• 
  Bývalá hospoda na náměstí, čp. 8
• 
  socha svatého Jana Nepomuckého
• 
  náměstíčko s čapím hnízdem