Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2010

Volby do zastupitelstev obcí se v České republice roku 2010 (tzv. obecní volby) uskutečnily 15. a 16. října 2010,^[1] současně s prvním kolem senátních voleb.

Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2010
Stát	Česko Česko
Druh voleb	komunální
Volební termín	15.–16. října 2010
Předchozí volby	2006
Následující volby	2014
Volební účast	48,50 %

Hlasovací lístek pro město Náchod ve volbách do zastupitelstev obcí v roce 2010

Hlasovací lístek pro volební obvod č. 6 pro volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy je široký asi 85 centimetrů. Kandidáti všech stran jsou uvedeni na jedné straně lístku, hlasovací lístek však smí být oboustranný

Volby probíhaly na základě volebního zákona č. 491/2001 Sb. v aktuálním znění.^[2] Stávající obecní zastupitelstvo rozhoduje před volbami o počtu volebních obvodů a počtu členů příštího zastupitelstva, s přihlédnutím k počtu obyvatel a velikosti územního obvodu. Jakmile je zastupitelstvo zvoleno, volí jeho členové ze svého středu starostu, místostarosty a radu obce. V členěných statutárních městech a hlavním městě Praze se současně konaly volby do zastupitelstev samosprávných městských obvodů a městských částí.

Do zastupitelstev obcí, městysů a měst bylo celkově voleno ve 14 765 okrscích a do zastupitelstev městských části a městských obvodů bylo celkem voleno ve 2 183 okrscích.^[3] Voleb se v roce 2010 zúčastnilo celkem 48,5 % obyvatel, nejvyšší krajská volební účast byla v kraji Vysočina (55 %) a nejnižší krajská volební účast byla v Karlovarském kraji (41,79 %).^[4]

Podle Mladé fronty DNES volby nedopadly dobře pro ODS ani pro Věci veřejné, ODS poprvé v historii prohrála komunální volby v Praze.^[5] Naopak ČSSD získala nejvyšší počet hlasů v mnoha větších městech a TOP 09 vyhrála volby v Praze, získala celkem 26 mandátů.^[6]

Opakované volby se konaly ve 4 obcích 8. ledna 2011, v jedné obci (Libhošť) se konaly i volby první, protože se k 1. lednu téhož roku osamostatnila od Nového Jičína. Volby se konaly pouze jeden den, volební místnosti byly otevřeny od 7 do 22 hodin.^[7]

Souhrnné výsledky voleb pro všechna zastupitelstva

Volební strana	Hlasů absolutně	Hlasů v procentech	Zastupitelů absolutně	Zastupitelů v procentech
Česká strana sociálně demokratická	17 763 358	19,68	4 584	7,37
Občanská demokratická strana	16 943 967	18,78	5 112	8,22
TOP 09	8 537 461	9,46	1 509	2,43
Křesťanská a dem. unie – Čsl. strana lidová	4 938 960	5,47	3 738	6,01
Věci veřejné	2 640 305	2,93	304	0,49
NEZÁVISLÍ	645 217	0,71	227	0,37
Nezávislí kandidáti	796 763	0,88	6 595	10,61
Sdružení nezávislých kandidátů – místní sdružení celkem	10 848 373	12,02	30 597	49,21
Volba pro město	736 387	0,82	153	0,25
SNK Evropští demokraté	770 543	0,85	551	0,89
Starostové a nezávislí	653 400	0,72	1 243	2
Ostravak	774 985	0,86	20	0,03
Komunistická strana Čech a Moravy	8 628 685	9,56	3 189	5,13
Suverenita - blok Jany Bobošíkové, strana zdravého rozumu	673 856	0,75	61	0,1
Strana Práv Občanů ZEMANOVCI	628 860	0,7	89	0,14
Strana svobodných občanů	196 475	0,22	29	0,05
Strana zelených	1 491 212	1,65	156	0,25
Ostatní	12 375 942	--	4 021	--
Celkem	90 044 749	--	62 178	--

Dopad na komunální politiku

V mnoha velkých obcích výrazně klesla podpora voličů politikům kandidujícím za ODS, zejména ve spojitosti s rozšířenými podezřeními z nekalých praktik a zneužívání postavení v předchozím funkčním období. V Praze tak poprvé po mnoha letech ve volbách zvítězila TOP 09. Navzdory tomu se v řadě velkých měst (Brno, Ostrava, Plzeň, Jihlava) ODS opět dostala do zastupitelstev, když po volbách vznikly velké koalice ODS s ČSSD.^[8]. V Praze k tomu přispělo i rozdělení města na sedm menších volebních obvodů, které iniciovala sama pražská ODS, a v jejímž důsledku propadly menší strany (Strana Zelených aj.).