Volyňské knížectví

Volyňské knížectví (starorusky Волынское княжество) bylo v 10. až 12. století východoslovanské ruské knížectví náležící ke Kyjevské Rusi. Někdy bývá nazýváno jako Volyňsko-vladimirské knížectví (též vladimirsko-volyňské), a to zejména v souvislosti s dobou po roce 1199, kdy se od něj odtrhlo Lucké knížectví. Sídelním knížecím městem bylo Vladimir (Vladiměř). Mezi další významná města v knížectví patřily Kremenec, Luck, Busk, Dorogobuž, Brest, Belz a Šumsk.

Volyňské knížectví Волынское княжество ←  ←  987–1199/1452  →  →  → vlajka znak
Geografie Volyňské knížectví ve světle oranžové barvě
Hlavní město	Vladimir
Obyvatelstvo
Jazyky	staroruština
Náboženství	ortodoxní
Státní útvar
Státní zřízení	dědičná monarchie
Mateřská země	Kyjevská Rus Kyjevská Rus (do roku 1240) Haličsko-volyňské knížectví Haličsko-volyňské knížectví Haličsko-volyňské království Haličsko-volyňské království Litevské velkoknížectví Litevské velkoknížectví
Vznik	987
Zánik	1199 – sjednocení s Haličským knížectvím v Haličsko-volyňské knížectví 1452 – připojeno k Litvě
Státní útvary a území
Předcházející Kyjevská Rus Jotvingie Následující Haličsko-volyňské knížectví Litevské velkoknížectví Polské království (1385–1569)

Historie

Kyjevská Rus s Volyňským knížectvím (na západě) po roce 1054

Vladimirská katedrála dostavěná za vlády Mstislava II. kolem roku 1160

V letech 1069–1118 mu vládla dynastie Izjaslavičů zejména z města Turova (ti v prvé řadě vládli Turovskému knížectví).

Po ztrátě Turova ve prospěch Monomachovičů v roce 1105 vládli Volyni po několik let potomci Izjaslava Jaroslavoviče. V letech 1154–1199 se knížectví nazývalo vladimirským, poté, co se od něj odtrhlo Lutské knížectví (1154–1228).

V roce 1199 Roman Mstislavič sjednotil pod svou vládu knížectví haličské a volyňské, čímž vzniklo Haličsko-volyňské knížectví. Knížectví volyňské tak skončilo jako samostatný státní útvar. V období 1340–1392 probíhala válka mezi Polskem a Litvou o volyňské dědictví a Gediminovci se zvali velkoknížaty volyňskými. V roce 1452 bylo knížectví sloučeno s Litvou.

Literatura

• PICKOVÁ, Dana. Velké ruské dějiny I: Od Rusi k moskevskému carství. Praha: Nakladatelství Epocha, 2023.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Principality of Volhynia na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Volyňské knížectví na Wikimedia Commons