Jiří Voskovec

česko-americký herec, spisovatel, humorista, komik, režisér, textař, zpěvák, básník a překladatel From Wikipedia, the free encyclopedia

Jiří Voskovec
Remove ads
Na tento článek je přesměrováno heslo Voskovec. O rodu rostlin pojednává článek voskovec (rod).

Jiří Voskovec, rozený Jiří Wachsmann a po roce 1948 vystupující jako George Voskovec (19. června 1905 Sázava[1] – 1. července 1981 Pearblossom, USA), byl český herec, spisovatel, dramatik a textař proslavený meziválečnou spoluprací s Janem Werichem a Jaroslavem Ježkem v Osvobozeném divadle. Po únorovém převratu emigroval do USA, kde strávil zbytek života a pokračoval v úspěšné herecké kariéře.

Stručná fakta Rodné jméno, Narození ...
Remove ads

Život

Mládí

Narodil se jako třetí a nejmladší dítě Viléma Wachsmanna (nar. 5. ledna 1864 ve Svojšicích[2]) a Jiřiny rozené Pinkasové (nar. 5. března 1867 v Vaux de Cernay, department Seine-et-Oise[3]).

Otec byl nadaný hudebník, kapelník carských vojenských hudeb v armádě Kongresového Polska, tj. území Polska pod vládou Ruska. 12. listopadu 1893 se zde oddal s Jiřinou a pár tu měl Voskovcovy starší sourozence Prokopa (nar. 1893) a Olgu (1895), kteří vyrůstali v Rusku.[4] Vilém Wachsmann vstoupil během 1. sv. války v Rusku do čs. legií[5] a po návratu do Čech požádal o počeštění svého jména na Voskovec. Zemská politická správa v Praze mu 19. února 1921 vyhověla.[2]

Jiří studoval na reálném gymnáziu v Křemencově ulici v Praze, kde byl jeho spolužákem Jan Werich. Poté získal stipendium na Carnotově lyceu ve francouzském Dijonu, kde pak studoval v letech 1921–1924.[6] Během studia navštěvoval v Paříži divadla a cirkusy, kupř. trojici klaunů rodiny Fratellini z cirkusu Medrano a také avantgardní divadlo Vieux-colombier v Paříži, které vedl herec Jacques Copeau. V roce 1921 napsal článek o futurismu do studentského časopisu. Byl to první článek na toto téma v Československu. Umělecká beseda v roce 1922 otiskla ve svém 2. sborníku Život jeho moderní báseň „Mal du Pays“.

V roce 1936 se v Praze na Staroměstské radnici oženil s Francouzkou Marii Madeleine Chambrovou roz. Mainovou (1900–1990).[7]

Spolupráce s Janem Werichem

Thumb
Jiří Voskovec (pod pseudonymem Petr Dolan) jako Ríša a Božena Svobodová jako bytná ve filmu Pohádka máje režiséra Karla Antona z roku 1926[p 1]

V roce 1926 spolu s Janem Werichem vstoupili do avantgardního Osvobozeného divadla, kde pomocí humoru reagovali na tehdejší politické a sociální problémy. Jejich spolupráce vyústila do hry Vest pocket revue podle Werichovy povídky. Spolupráce dua V+W vznikla v magazínu Přerod, který vedl Hubert Ripka.

Protože jejich vystoupení byla otevřeně protifašistická, museli v roce 1938 divadlo zavřít a na začátku roku 1939 oba emigrovali do USA (Pensylvánie).

Vrátil se do Československa až rok po Werichovi, v roce 1946. Až do druhé poloviny 40. let pracoval a psal a hrál hlavně s Janem Werichem. Spolu s ním podepsal v roce 1948 prokomunistickou výzvu Kupředu, zpátky ni krok! Po dvou letech, kdy se marně snažili s Janem Werichem obnovit Osvobozené divadlo, emigroval podruhé a definitivně. Žil krátce ve Francii.

Sepětí Voskovce a Wericha zvěčnil neobvyklým způsobem astronom Luboš Kohoutek pojmenováním planetky 2418 Voskovec-Werich.[8]

Druhá emigrace

Voskovec ještě roku 1948 emigroval z komunistického Československa do Francie a odsud se v roce 1950 rozhodl vrátit do USA. Zde byl však v atmosféře mccarthismu po 11 měsíců internován na Ellis Islandu pro podezření, že je sympatizantem komunismu. Tehdy mu přitížilo, jak byly interpretovány jeho filmy ze 30. let, o nichž si někteří mysleli, že propagují komunismus, např. Hej rup!. V téže době byl už Jan Werich ředitelem pražského Divadla ABC.

Po své druhé emigraci se Voskovec s Werichem osobně ještě několikrát setkal. Po osmiletém odmlčení si dopisovali až do Werichova úmrtí.

Thumb
Náhrobek na Olšanských hřbitovech v Praze

Ačkoli žil ve třech zemích, stále tvrdil, že se narodil a byl vychován jako Čech. Vzhledem k jeho původnímu jménu Jiří Wachsmann ho fašistický bulvár ve 30. letech označoval za Žida, při povinném prokazování rasového původu za protektorátu se však žádný Žid mezi jeho předky nenašel.[9] V roce 1955 se stal občanem USA. To už ale v Americe byl známý pod jménem George Voskovec (jeho příjmení bylo vyslovováno jako Voskovek). Žil v New Yorku a hrál zde v mnoha představeních, i na Broadwayi. Ztvárnil např. roli prvního herce v Hamletovi nebo dokonce třikrát Alberta Einsteina. Hrál také v mnoha filmech, mezi nejslavnější patří jeho role jednoho z porotců v oscarovém filmu Dvanáct rozhněvaných mužů.

Poslední rok svého života strávil v Kalifornii, kde prodělal protirakovinovou léčbu. Zemřel 1. července 1981 na infarkt.

Remove ads

Rodina

Stručná fakta praděd, děd ...

Jeho otec byl příbuzný několika malířů. Bratr byl prof. Bedřich Wachsmann ml. (1871–1944),[10] strýc byl Bedřich Wachsmann str. (1820–1897),[11] bratranec byl Julius Wachsmann (1866–1936).[12] Jeden z jeho synovců byl architekt Alois Wachsmann (1898–1942).[13][14][15] Básník a dramatik Prokop Voskovec mladší byl synem Jiřího staršího bratra Prokopa Voskovce.[16]

Matčin bratr byl politik Ladislav Pinkas[3][17] z Národní strany svobodomyslné („mladočeši“). Oba byli děti českého malíře Soběslava Pinkasa a jeho francouzské manželky Adrieny Denoncinové z Ludes v department Marne.[18] Soběslavova babička z matčiny strany byla Františka Schaurothová, rozená Dačická z Heslova. Toto byl český šlechtický rod, jehož nejznámějším představitelem byl renesanční spisovatel Mikuláš Dačický, měšťan z Kutné Hory.[19]

Vývod z předků

Malíř Josef Šíma a rodina Wachsmannů

Malíř Josef Šíma byl přítelem rodičů Jiřího Voskovce a navštěvoval rodinu Wachsmannů na Sázavě. Portrét Jiřího Voskovce jako chlapce patří k Šímovým raným dílům. (Portrét byl vystaven na výstavě Josefa Šímy v Praze 2019.)[20] Další portrét – Šímovu kresbu Jiřího Voskovce vlastní Moravská galerie.[21]

Remove ads

Citát

„ Vzpomínám také na Jiřího Voskovce. Tento mladý a pěkný muž zahrál si Ríšu – jistě jen pro honorář – v sladkém filmu Pohádka máje a musil pak Devětsil opustit. Tak to bylo v Devětsilu přísné. Neměl jsem však tenkrát dojem, že by z toho Voskovec byl příliš nešťasten. “
— Jaroslav Seifert [22]

Seznam písňové tvorby (výběr)

Remove ads

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads
Remove ads