Deutsch-Wagram

Na tento článek je přesměrováno heslo Wagram. Tento článek je o městě v Rakousku. Další významy jsou uvedeny na stránce Wagram (rozcestník).

Deutsch-Wagram, obvykle jen Wagram je rakouské městečko ležící na potoce Russbachu asi 10 km severovýchodně od Vídně. Žije zde přibližně 8 700^[2] obyvatel. Administrativně město patří do okresu Gänserndorf ve spolkové zemi Dolní Rakousy.

Deutsch-Wagram
Radnice
znak
Poloha
Souřadnice	48°17′58″ s. š., 16°33′52″ v. d.
Nadmořská výška	159 m n. m.
Časové pásmo	SEČ/SELČ
Stát	Rakousko Rakousko
Spolková země	Dolní Rakousy
Okres	Gänserndorf
Deutsch-Wagram
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	30,61 km²[1]
Počet obyvatel	8 651 (2018)[2]
Hustota zalidnění	282,6 obyv./km²
Správa
Status	město
Starosta	Ulrike Mühl-Hittinger
Oficiální web	www.deutsch-wagram.gv.at
E-mail	[e-mail]
Telefonní předvolba	02247
PSČ	2232
Označení vozidel	GF
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Název Wagram pochází z výrazu Wagenrand (kam dosahují vlny) – narážka na blízkost Dunaje. Od šestnáctého století se začal používat přídomek Deutsch-Wagram, protože většina obyvatel hovořila německy na rozdíl od nedalekého Chorvatského Wagramu (dnešní Eckartsau).

Zastaralé české jméno je Ogruň.^[3]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1258, z desátkového registru sepsaného v době, kdy rakouskému vévodství vládl český král Přemysl Otakar II. Nevelká vesnice se proslavila v červenci 1809, kdy se zde odehrála důležitá bitva u Wagramu, v níž Napoleon Bonaparte porazil rakouská vojska a napravil tak porážku, kterou mu v bitvě u Aspern uštědřil v květnu téhož roku arcivévoda Karel Ludvík.^[4]

Význam Wagramu vzrostl po vybudování železniční stanice,^[5] a zejména zbrojní továrny Glock, která je dosud zdejším hlavním zaměstnavatelem. V roce 1929 byla tato obec povýšena na městys, který se stal roku 1984 městem.

Wagram vstoupil do dějin jako koncové místo prvního zkušebního a ukázkového úseku první železnice v Rakousko-Uhersku i ve střední Evropě – Severní dráhy Ferdinandovy, který byl otevřen již v listopadu 1837, dříve než byl v červenci 1838 dokončen a do provozu uveden celý první úsek Vídeň-Brno.

Staré nádraží z první trati Vídeň-Brno (1838) - jako železniční muzeum

Současnost

Na úrodných sprašových půdách se daří pěstování chřestu a vinné révy.^[6] Ve městě je železniční muzeum a památník bitvy u Wagramu. ^[7] Zdejším nejslavnějším rodákem byl odborník na elektrotechniku Johann Sahulka, bydlí zde tenista Jürgen Melzer a herečka Gabriela Hegedüsová. Partnerským městem Wagramu jsou slovenské Gbely.

Politika

Starostové

Seznam starostů:

• 1850–1860: Josef Wieland
• 1860–1864: Franz Wald
• 1864–1867: Franz Quirgst
• 1867–1876: Ferdinand Hager
• 1876–1879: Franz Mayer
• 1879–1888: Franz Schlederer
• 1888–1902: Anton Quirgst
• 1902–1908: Michael Wieland
• 1909–1914: Ferdinand Leeb
• 1914–1919: Franz Wieland
• 1919–1922: Leopold Bauer
• 1922–1924: Franz Deußner
• 1924–1928: Paul Schilder
• 1928–1930: Heinrich Widmayer
• 1930–1934: Anton Poppe
• 1934–1938: Heinrich Widmayer
• 1938–1945: Gustav Hettinger (1939–1944 vojenská služba)
• 1939–1941: Rudolf Puchner
• 1941–1944: Josef Emmerich Simkovics
• 1944–1945: Gustav Hettinger
• 1945–1962: Karl Stibernitz
• 1962–1982: Otto Hübner
• 1982–1998: Hans Muzik
• 1998–2001: Rudolf Melzer
• 2001–2005: Walter Wimberger
• 2005–?: Friedrich Quirgst
• ?–současnost (2024): Ulrike Mühl-Hittinger

Galerie

• 
  Budova nádraží
• 
  Kaple
• 
  Umělecká škola
• 
• 
• 
  Kostel sv. Jana Křtitele
• 
• 
• 
• 
  Pomník padlým z roku 1809