Washingtonská dohoda
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Washingtonská dohoda (chorvatsky washingtonski sporazum; bosensky vašingtonski sporazum) byla dohoda o příměří mezi Republikou Bosna a Hercegovina a Chorvatskou republikou Herceg-Bosna, podepsaná 18. března 1994 ve Washingtonu, D.C.[1] Podepsali ji bosenský premiér Haris Silajdžić, chorvatský ministr zahraničí Mate Granić a prezident Herceg-Bosny Krešimir Zubak.
Podle dohody bylo spojené území držené chorvatskými a bosenskými (v té době bosňáckými) vládními silami rozděleno do deseti autonomních kantonů, čímž byla založena Federace Bosny a Hercegoviny a ukončena chorvatsko-bosňácká válka. Byl vybrán kantonální systém, aby zabránil dominanci jedné etnické skupiny nad jinou.[2]
Následně podepsaná Washingtonská rámcová dohoda měla za jeden z cílů vytvoření volné federace (či konfederace) mezi Chorvatskem a Federací Bosny a Hercegoviny.[3]
Remove ads
Pozadí
Válka vypukla mezi Herceg-Bosnou, podporovanou Chorvatskem, a Republikou Bosna a Hercegovina, podporovanou bosenskými mudžahedíny[4] a chorvatskými obrannými silami. Trvala od 18. října 1992 do 23. února 1994[5] a je často považována za „válku ve válce“, protože byla součástí mnohem větší bosenské války. Boje se brzy rozšířily do střední Bosny a brzy do Hercegoviny, kde se v těchto oblastech odehrávala většina bojů.
Mezi lety 1992 a 1994 došlo k mnoha masakrům a zabíjením, jako etnické čistky v údolí Lašvy,[6] masakr v Trusině, masakr v Ahmići, zabíjení v Sovići a Doljani, masakr ve Vitezu, masakr v Mokronoge,[7][8] masakr v Grabovici, masakr v Uzdolu,[9] masakr ve Stupni Do, masakr v Križančevu,[10] masakr v Zenici, ostřelování Gornjiho Vakufu, masakr v Busovači a teroristický útok ve městě Stari Vitez. Bitvy, operace a obléhání byly v té době také běžné, jako bitva u Žepče, Bugojno, obléhání Mostaru, operace Neretva '93 a operace Tvigi 94.
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads