Washingtonská dohoda

Washingtonská dohoda (chorvatsky washingtonski sporazum; bosensky vašingtonski sporazum) byla dohoda o příměří mezi Republikou Bosna a Hercegovina a Chorvatskou republikou Herceg-Bosna, podepsaná 18. března 1994 ve Washingtonu, D.C.^[1] Podepsali ji bosenský premiér Haris Silajdžić, chorvatský ministr zahraničí Mate Granić a prezident Herceg-Bosny Krešimir Zubak.

Washingtonská dohoda
Bosenský prezident Alija Izetbegović a chorvatský prezident Franjo Tuđman podepisují Washingtonskou dohodu
Typ	Dohoda o příměří
Data
Podepsáno	18. března 1994
Místo podpisu	Washington, D.C., USA Vídeň, Rakousko
Strany
Signatáři	Alija Izetbegović Haris Silajdžić Franjo Tuđman Mate Granić Krešimir Zubak
Země	Bosna a Hercegovina Herceg-Bosna Chorvatsko Svědek: USA USA
Obsah
Jazyk	Bosenština Chorvatština

Podle dohody bylo spojené území držené chorvatskými a bosenskými (v té době bosňáckými) vládními silami rozděleno do deseti autonomních kantonů, čímž byla založena Federace Bosny a Hercegoviny a ukončena chorvatsko-bosňácká válka. Byl vybrán kantonální systém, aby zabránil dominanci jedné etnické skupiny nad jinou.^[2]

Následně podepsaná Washingtonská rámcová dohoda měla za jeden z cílů vytvoření volné federace (či konfederace) mezi Chorvatskem a Federací Bosny a Hercegoviny.^[3]

Pozadí

Válka vypukla mezi Herceg-Bosnou, podporovanou Chorvatskem, a Republikou Bosna a Hercegovina, podporovanou bosenskými mudžahedíny^[4] a chorvatskými obrannými silami. Trvala od 18. října 1992 do 23. února 1994^[5] a je často považována za „válku ve válce“, protože byla součástí mnohem větší bosenské války. Boje se brzy rozšířily do střední Bosny a brzy do Hercegoviny, kde se v těchto oblastech odehrávala většina bojů.

Mezi lety 1992 a 1994 došlo k mnoha masakrům a zabíjením, jako etnické čistky v údolí Lašvy,^[6] masakr v Trusině, masakr v Ahmići, zabíjení v Sovići a Doljani, masakr ve Vitezu, masakr v Mokronoge,^[7][8] masakr v Grabovici, masakr v Uzdolu,^[9] masakr ve Stupni Do, masakr v Križančevu,^[10] masakr v Zenici, ostřelování Gornjiho Vakufu, masakr v Busovači a teroristický útok ve městě Stari Vitez. Bitvy, operace a obléhání byly v té době také běžné, jako bitva u Žepče, Bugojno, obléhání Mostaru, operace Neretva '93 a operace Tvigi 94.