Wilczkové

Rodina Wilczků (Vlčků) je šlechtický rod, původem ze Slezska, kde rod vlastnil rozsáhlý majetek.

Wilczkové (Vlčkové)
Země	České království České království, Rakouské císařství Rakouské císařství
Mateřská dynastie	Kozlové
Tituly	baroni, hrabata
Rok založení	14. století
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny rodu

Původní rod, Vlčkové z Dobré Zemice, pocházeli z rozrodu Kozlů. 1. dubna 1506 byli povýšeni na svobodné pány s predikátem z Dobré Zemnice a Hlučína.

Wilczkové se usadili v Dobré u Frýdku ještě před rokem 1400. V roce 1500 získali baronský titul s přídomkem "Frei-und Pannerherren von Hultschin und Guttenland" (svobodný a korouhevní pán z Hlučína a Dobré Zemice).^[1]

V roce 1698 se Jindřich Vilém Wilczek oženil s Marií Šarlotou ze Saint Hilaire. Wilczkové tak získali a rozsáhlá panství v Rakousku, včetně zámku Kreuzenstein v Dolních Rakousích, který rod vlastní dodnes. ^[2]

V současné době rod sídlí na zámku Seebarn v dolnorakouské obci Harmannsdorf a na hradě Moosham v Solnohradsku (Salcbursku). V majetku rodu je Brassicansco-Wilczekovský palác na ulici Panská, Herrengasse číslo 5 ve Vídni a hrad Kreuzenstein v Dolním Rakousku, kde se nachází roku 1874 založené rodové pohřebiště.

Významná data

Georgina "Gina", hraběnka von Wilczek, kněžna lichtenštejnská (1921-1989)

• 1612 Jan starší Wilczek vyplatil následníkům Kryštofa Bzence 22 400 zlatých a stal se pánem a držitelem klimkovického panství. Rod vlastnil panství plných 323 let až do první pozemkové reformy po roce 1920.
• 1630 heřmanický statek odkoupil Mikuláš starší Wilczek, majitel velkokunčického panství u Těšína
• 1702 Jindřich Vilém Wilczek koupil od Velehradského kláštera velkopolomský statek. V majetku hrabat Wilczků zůstal až do roku 1924.
• 1713 Jindřich Vilém Wilczek povýšen do stavu říšských hrabat.
• 1714 přešel do majetku Jindřicha Viléma (byl c. k. dvorní rada a generál-polní maršálek) slezskoostravský kamenný zámek spolu s panstvím, který zůstal v rámci velkostatku v rukou tohoto rodu až do roku 1945.
• 1737 vytvořil Jindřich Vilém dvě fideikomis (rodová svěřenectví), První Klimkovice, Velká Polom, Poruba, Dolní Polanka, Polská Ostrava, Heřmanice, Hrušov, Michálkovice, Muglinov, Kunčičky, Vrbice a díl Radvanic a druhý, který ležel ve Vratislavském knížectví.
• 1787 zahájil František Josef hrabě Wilczek pravidelnou těžbu uhlí v Polské Ostravě.
• 1860 koupil dobroslavické panství (vesnice Dobroslavice, Jilešovice, Děhylov, Plesná a Pustkovec) tajný císařský rada Jan Nepomuk Wilczek. Wilczkové vlastnili Dobroslavice do roku 1945.
• 1920 první pozemková reforma
• 1945 konfiskace majetku rodu Wilczků v Československu

Erb

Rodový erbu Wilczků

Rodovým erbem Vlčků/Wilczků je červený štít se stříbrným čili bílým kozlem ve skoku se zlatou zbrojí a černým pásem kolem hrudi. Přilbovým klenotem je kozel vyrůstající ze štítu. Přikryvadla jsou červeno-stříbrná. Polepšený hraběcí erb tvoří čtvrcený štít s císařskými orly a kamzičími rohy, středním štítkem je původní znak s kozlem.

Členové rodu

• Jan starší Wilczek
• Mikuláš starší Wilczek
• Jindřich Vilém Wilczek - císařský dvorní rada, generál polní maršálek
• František Josef hrabě Wilczek - podnikatel, uhlobaron
• Jan Nepomuk Wilczek - tajný císařský rada
• Ferdinand hrabě Wilczek
• Jan Josef Maria hrabě Wilczek - rakouský diplomat v Říšské Itálii
• Georgina von Wilczek - kněžna z Lichtenštejna, manželka panujícího knížete Františka Josefa II., matka současného panujícího knížete Hanse Adama II.

Hraběcí erb Wilczků

Příbuzenství

Spojili se s Lichtenštejny